Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Zelená řešení odpovídají levici i liberálům

S novou předsedkyní strany Janou Drápalovou o Jiřetíně, Václavu Havlovi a pacifismu

Jana Drápalová byla zvolena na sjezdu v Brně novou předsedkyní Strany zelených. Vpravo je delegát Martin Ander. • Autor: ČTK
Jana Drápalová byla zvolena na sjezdu v Brně novou předsedkyní Strany zelených. Vpravo je delegát Martin Ander. • Autor: ČTK

O víkendu z ní Strana zelených udělala na brněnském sjezdu svou předsedkyni, provizorně zelené vedla už od loňského června, kdy na funkci rezignoval Ondřej Liška. Jana Drápalová je už třináctý rok starostkou brněnské městské části Nový Lískovec a získává tu funkci s přehledem: místní voliči si ji oblíbili a pravidelně dávají „její“ kandidátní listině rekordní počet hlasů, naposledy přes 50 procent. Teď má před sebou Jana Drápalová větší úkol: pomoci Straně zelených celostátně tak, aby ji čeští voliči zase začali chápat – a volit.

Říkala jste na sjezdu, že vám škodí pověst rozhádané strany. To jste mluvila jen o minulosti, nebo se hádáte pořád?
Slýchala jsem to jako nejčastější výtku od lidí na ulicích při kampani zelených. Přetrvává to z minulosti, i když teď už delší dobu nejsme rozhádanou stranou. Ale špatně se to lidem vysvětluje.

Bylo by dobré vědět, co je či bylo jádrem sporu, aby bylo jasné, že už to nepřijde. Co to tedy podle vás je?
U nás byla velkým problémem koaliční účast v Topolánkově vládě. Na to, jak jsme tam působili, panovaly ve straně různé názory; někteří lidé kvůli naší účasti dokonce ze zelených odešli. To vykopalo ty naše příkopy, rozdílné názory na to, zda máme, nebo nemáme v oné vládě být - a dodnes to trauma přetrvává. Není to už ale důvodem ke sporům.

To nejde zapomenout, byl to dost hlasitý rozkol. A vy jste byla tím, kdo říkal, že se koalice nemá trhat a zelení by z ní neměli utíkat. Teď jste na sjezdu zvítězila přesvědčivě, znamená to, že radikální členové typu „Buď prosadíme všechno, co chceme, nebo jdeme pryč“ už tak radikální nejsou?
Zelení samozřejmě chápou, že v koalicích je potřeba dělat kompromisy, známe to z komunální politiky. Já jsem tehdy byla pro to do vlády vstoupit, nezůstávat za bukem. Ale taky teď vím, že některé její kroky, třeba zavedení poplatků u lékařů, byly neprozíravé a nebyly třeba, to jsme rozhodně podporovat neměli. Na druhou stranu se spousta věcí podařila, třeba neprolomení limitů těžby, to byla jednoznačně velká výhra zelených. Myslela jsem tehdy, že už je vyhráno definitivně a energetika jako z 80. let je pryč - a vidíte, je to tady znovu, zase se k tomu tématu vracíme. A tím, že zelení nejsou ve vládě, je teď mnohem větší riziko, že se - pod legitimním požadavkem zachovat pracovní místa - dáme na cestu zkostnatělé energetiky, která už je v okolních zemích mimo realitu a nemá tu mít místo.

Ondřej Liška končí v čele Zelených • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer
Ondřej Liška končí v čele Zelených • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

Co vlastně teď jako mimoparlamentní strana budete s chystaným bouráním kusu Jiřetína kvůli uhlí dělat?
O tom jsme se už bavili, i o tom, jak máme podpořit lidi, kteří by přišli o domovy. Demonstrovat a protestovat, postavit se proti odborářům, to by bylo málo, to je nesmysl. Nechceme navíc odepsat nikoho, ani ty lidi, kteří tam mají domy, ani ty, kteří tam mají pracovní místa. Jediné, co můžeme dělat, jem že nabídneme řešení podobné jako v Německu: pracovní místa by měla vznikat v oborech, které jsou moderní a přináší ekonomice prospěch; ne v těch, které musí stát podporovat, protože nejsou samy konkurenceschopné. Jako uhelná energetika.

Komu to nabídnete a jak?
Jak vládě, tak odborářům, kteří se chystají na konci ledna přijet do Prahy demonstrovat za prolomení limitů těžby, kontaktovat tam klíčové lidi, aby si s námi sedli ke stolu a vyslechli nás.
Ministrům a jejich poradcům nabídneme naše experty, kteří by mohli pomoci v pracovních skupinách. A silou našich expertních hlasů se budeme snažit ovlivnit i celospolečenskou debatu.

Koho si teď jako předsedkyně zelených představujete jako vašeho voliče, komu se budete snažit přibližovat v jiných než ekologických bodech programu? Liberálové, kteří dřív zelené volili, jsou ve střehu, levicově zabarvené názory je odrazují.
Zelená řešení odpovídají na obě strany, nesmějí omezovat svobodu ani být uplatňována na úkor nejslabších ve společnosti. Já to dělení na pravicové, tedy asociální, a levicové, tedy plýtvavé, nemám ráda, je to zkreslující a od takového dělení je třeba odhlédnout. Mockrát jsem se zamýšlela i sama nad sebou, zda jsem víc pravicová nebo levicová, a je to tak, že jsem pro taková řešení, jaká jsem zmínila – neomezující svobodu a zohledňující potřebné a slabší.

Na druhou stranu kandidoval na předsedu Tomáš Schejbal, který dal veřejně facku básníkovi Jaromíru Typltovi a zdůvodnil to „bojem proti dominantnímu polistopadovému diskursu“. Tento chlapík s komunistickou rétorikou řeční na sjezdu, oslovuje lidi „soudruzi“ - a vy ho necháte.
Pan Schejbal je jen důkazem, že naše strana nikomu nezakazuje vystupovat. A pan Schejbal to taky přehnal a byl na to delegáty sjezdu důrazně a hlasitě upozorněn. Někteří odešli na protest ze sálu, získal pak pouhých 11 hlasů z 220. To je přece odpověď na to, jaká je Strana zelených. A za některé jeho výroky v projevu by měl být podle mě jako člen Strany zelených potrestán napomenutím; je to na zvážení a budeme se tím zabývat. 

Třeba za ten, kdy hovořil o kultu Václava Havla a srovnával ho s kultem Stalina? To přece není v případě pana Schejbala ničím překvapivým. Proč máte takové lidi mezi členy; a když už, proč ho nevyloučíte?
Ano, srovnání Havla se Stalinem, to už je podle mě za tou mezí. Máme ustanovení, že člen nesmí poškozovat Stranu zelených, a tohle bylo řečeno na veřejném fóru. Ale není přece možné někomu říct: Známe tvé názory, víme, že to bude malér, nenecháme tě tedy veřejně vystoupit. A vyloučit ho? Víte, my jsme si s vylučováním v minulosti užili svoje, to zeleným nikdy nic dobrého nepřineslo. Je třeba zvážit, co přinese víc užitku: jestli by medializace, že někoho vylučujeme, nepřinesla víc škody než to, že člen zelených Schejbal to přehnal, ale je to jen marginální hlas a strana s ním nesouhlasí.

To není poprvé, tohle vymezování vůči Václavu Havlovi. Co se to u zelených děje, proč to tak je?
Já to nechápu. Naprostá většina zelených bere Václava Havla jako vzor hodnot, které jsme mohli po roce 1989 v naší společnosti začít vnímat. Ty roky po revoluci byly pro nás, lidi z neziskovek, obrovská škola toho, co to je demokracie, která bere ohled na slabší. Tehdy se měnila veškerá legislativa včetně zákona na ochranu životního prostředí, krajiny, práva lidí na informace, na účast v rozhodování.

S tou, která mu rozložila stranu • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer
S tou, která mu rozložila stranu • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

Jak šel čas, zdálo se pak, že jsou ta vybojovaná práva ohrožená, protože překáží například ve stavění předražených dálnic. A tak myslím, že někteří lidé, kteří nepamatují ony první roky po převratu a to, jakou hrál Havel důležitou roli v klidném přechodu od totality k demokracii, si asi myslí, že toho udělal málo. A jsou nejspíš alergičtí na to, že Havla někteří v zelených vyzdvihují moc. Ale to vymezování jsou vyložené úlety - myslím, že chtějí jen vidět reakci většiny, kterou to vytáčí.

Nejlépe se směřování strany pozná na zahraniční politice. Jaký vliv na pověstný pacifismus Strany zelených má ruská agrese na Ukrajině? Kdyby dnes byla znovu řeč o případném radaru v Česku, to říkám jen jako modelovou situaci, dopadlo by to znovu odmítnutím zelených – že tu nechceme NATO, žádné Američany?
Nevím, jak by to dopadlo. Ale budeme teď tvořit nový politický program a řekli jsme si, že musí reflektovat i nové mezinárodní výzvy. Na jedné straně odsuzujeme ruskou agresi, na druhé straně je nám jasné, že Evropa nemá sama sílu, aby její opatření byla účinná; a je otázka, jak z toho ven. Zelení si musí uvědomit, že pacifismus je naše hlavní hodnotové východisko, ale na druhou stranu že žijeme v reálném světě a nemůžeme zůstat izolovaní. Nevím, jak to dopadne, ale budu se zasazovat, aby se debata vedla i z tohoto úhlu pohledu. Když jsme dělali náš program, bylo hlavní téma, jestli vůbec vstoupit do NATO. Dnes jsme úplně jinde a otázku bezpečnosti musíme vyřešit.

A vy jste tedy pro užší spolupráci s NATO, než si zelení dosud přáli?
Ano. Teď už bych pro odůvodněnou spolupráci, která by neomezovala suverenitu České republiky a byla by na bázi rovnocenného partnerství.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].