Sněmovna se hádala o rozpočet a vládu

Poslanci se nemohli na začátku jednání shodnout, zda budou hlasovat o nedůvěře vládě, nebo dokončí hlasování o rozpočtu. Ráno totiž ČSSD přišla s iniciativou přerušit bod o vyslovení nedůvěry vládě a dokončit projednávání o státním rozpočtu na příští rok.

I když opozice společně s poslanci sympatizujícími s Vlastimilem Tlustým dokázala prosadit jednání o rozpočtu, ten byl v zápětí koalicí schválen podle původního znění s celkovým shodkem 38 miliard korun.

Poté se mohli zájemci o politiku díky přenosu České televize celý den dívat na rozpravu zákonodárců před hlasováním o nedůvěře vládě. Překvapení se nekonalo, zaznívaly podobné argumenty jako při předešlých pokusech opozice Topolánkovu kabinetu vyslovit nedůvěru. Rovněž výsledek hlasování byl očekávatelný a kabinet tak přežil již čtvrté hlasování o nedůvěře vládě.

Jaký bude růst?

Vláda se s opozicí neshoduje na odhadech růstu HDP na příští rok. Podle opozice je návrh růstu příliš optimistický a nezohledňuje současnou světovou finanční krizi. (Více o rozpočtu v Auditu Jana Macháčka Lepší s rozpočtem než bez něj)

Premiér Mirek Topolánek ve sněmovně dopoledne prohlásil, že vláda musí mít jistotu, zda důvěru má či ne. Odmítl naopak návrh opozice, aby inicioval hlasování o důvěře vládě.

Hra o hlasy

Během dne se tak hrálo především o důvěru voličů před druhým kolem senátních voleb. ČSSD s KSČM neměly dostatek hlasů k odvolání vlády. A nespokojení poslanci stojící mimo řady obou levicových stran se většinou hlasování zdrželi. Potvrdily se tak odhady politologů, že ČSSD pouze hodlá před druhým kolem senátních voleb vystupňovat tlak na vládu a završit svou volební kampaň. (Více v článku ČSSD chce svrhnout vládu)

Rozpočet je důležitější

Ráno opoziční návrh na přerušení jednání o vyslovení nedůvěře vládě podpořili i poslanci Jan Klas,Vlastimil Tlustý,Juraj Raninec,Jan Schwippel a Olga Zubová. "Nyní bude následovat rozpočet a ta situace je velmi komplikovaná," řekl po prvním hlasování Tlustý. Ten totiž navrhoval, aby vláda upravila rozpočet podle nových makroekonomických údajů.

Pomsta Topolánkovi

Politolog Ladislav Mrklas, ředitel Liberálně-konzervativní akademie CEVRO (think tanku kterému předsedá Ivan Langer), výsledek ranního hlasování hodnotil jako trest poslanců kolem Tlustého předsedovi Topolánkovi. „Je to definitivní potvrzení, že se tito poslanci chtějí pomstít Topolánkovi a potažmo celé ODS,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz.

Podle politologa Josefa Mlejnka jr. se současná vyhrocená situace na politické scéně pouze odkládá. „Když totiž vláda obstojí, není to pro opozici před volbami výhodné,“ zhodnotil situaci ještě před hlasováním o nedůvěře pro Respekt.cz Mlejnek.

Klaus na scéně

Ještě před koncem voleb tak na povrch vyplouvají rozpory ODS, které po sobotním uzavření volebních místností propuknou naplno. V úterý vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, když podpořil na mítinku pražské ODS kandidáty této strany do Senátu. (Více v glose Erika Taberyho Stranický prezident)

Podle Mlejnka je problém občanských demokratů v tom, že ve straně neexistuje osobnost, která by stranu sjednotila. Nové vedení si občanští demokraté budou volit na prosincovém kongresu. „Když bude zvolen Bém, tak stranu rozdělí.“ Kromě primátora Pavla Béma se v úterý na pódiu objevili i odstupující hejtmani Petr Bendl a Evžen Tošenovský. Avšak i ti jsou zodpovědní za neúspěch ODS ve svých krajích, zdůraznil Mlejnek.

Mrklas nechtěl o dalších krocích prezidenta a čestného předsedy ODS příliš spekulovat. „Klaus překročil tichou podporu. Zůstává otázkou, jak aktivní roli chce hrát ve straně, případně i na celé politické scéně,“ míní Mrklas.

Avšak ani možnost, že by před předsednictvím Česka Unii byla ustanovena úřednická vláda a Klaus by tak mohl mít během předsednictví větší vliv na politiku (Více o této možnosti v Auditu Jana Macháčka Co přijde po kongresu ODS) není podle Mlejnka dobrou alternativou.

„Úřednická vláda by během předsednictví Unii byla problém. Podle mého názoru by bylo nejprůhlednějším řešením, aby Bém s Paroubkem vytvořili velkou koalici a vládli dva roky do řádných voleb,“ navrhl Mlejnek. Politici by se tak nemohli schovávat za činy současné vlády a museli by jít „s kůží na trh“. Vnitrostranické problémy všech koaličních stran činí současnou situaci ještě vypjatější. "Vláda má vlastně šest členů, všechny strany jsou rozděleny," uzavřel Mlejnek.