Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Agenda

Přijmout duchy homosexuality

Keňský spisovatel Wainaina s coming outem prolomil tabu svého kontinentu

Binyavanga Wainaina • Autor: Profimedia.cz
Binyavanga Wainaina • Autor: Profimedia.cz

„Mám teď tolik energie! Je to taková ta nálada, ve které byste nejraději snědli celý svět,“ popsal novinářům úlevu a radost ze svého dlouho odkládaného činu Binyavanga Wainaina. Oceňovaný keňský spisovatel se minulý týden stal prvním slavným Afričanem, který se vyznal z homosexuální orientace. Udělal to v krátkém eseji nazvaném Mami, jsem homosexuál, který adresoval před lety zesnulé matce a prezentoval jej jako ztracenou kapitolu ze své před třemi lety vydané autobiografie. (Více o jeho tvorbě si můžete přečíst ZDE)

„Ty pocity ke mně přicházely jako záchvat malárie. Vždycky mnou nejprve na pár týdnů otřásly a pak jsem na pár měsíců zůstal úplně zmatený,“ popisoval své city k mužům v tříhodinovém rozhovoru s keňskou zpravodajkou deníku Financial Times. Přitažlivost k jiným mužům prý poprvé pocítil v pěti letech, první sexuální vztah prožil ve čtyřiatřiceti.

Wainianův coming out je odvážný i důležitý kvůli k vlně homofobie, která se v posledních letech valí mnoha africkými státy. Politici, faráři, učitelé i veřejnost z velké většiny považují homosexualitu za něco „neafrického“, před čím je třeba kontinent uchránit.

Naposledy před Vánoci poslanci v Ugandě odsouhlasili zákon, který trestá každého, kdo úřadům nenahlásí homosexuální vztahy ve svém okolí a dále přikazoval, aby každý rozhovor o homosexualitě vedl k jejímu odsouzení. Zavedení zákona zablokoval až prezident země, především kvůli silně negativním ohlasům ve světě. Dodal však, že homosexuálové jsou abnormální a ženy se lesbičkami stávají jen kvůli sexuální frustraci.

Vinu za tyto nálady dávají mnozí evropští liberálové americkým evangelickým církvím, které rychle pronikají do Afriky a vedou tam znovu hodnotové bitvy, které v posledních letech prohrávají mezi mladými Američany. Svalovat na ně vinu je nicméně spíše projevem hledání oblíbeného nepřítele. Faktem totiž je, že odpor vůči právům homosexuálům a víra, že jejich sexuální sklony jsou projevem negativních sil a „duchů“, je v Africe rozšířený bez ohledu na americké evangelikály a ve většině afrických států je homosexualita trestná už od získání nezávislosti.

Průzkum agentury Pew Research ukázal, že obvykle 90 až 99 procent obyvatel afrických zemí odmítá práva homosexuálů (výjimkou je liberálněji naladěná Jihoafrická republika). „Odpovídá to hodnotám našich obyvatel, jejich kulturním a náboženským představám,“ vysvětlil perzekuci homosexuálů například mluvčí nigerijského premiéra – v Nigérii za homosexuální vztah hrozí čtrnáctileté vězení.

Před několika lety se zas tématu dotkl moderátor diskuze mezi bývalým britským premiérem Tony Blairem a liberijskou prezidentkou Ellen Johnson-Sirfleaf. Než Blair mohl odpovědět na otázku týkající se porušování práv homosexuálů v Africe, skočila mu nositelka Nobelovy ceny míru jako přísná matka do řeči: v tomto se prý nenechá od Evropanů poučovat. Blair jen zaraženě řekl, že to respektuje. Konec debaty.

Binyavanga Wainaina nicméně žádnou perzekuci neočekává. Pohybuje se ve středních a vyšších vrstvách, které jsou tolerantnější, a navíc v poměrně kosmopolitní Keni. Naopak se svěřil, že mu poštou přišla poděkování i dárky – lahve whisky i extravagantní trička. „Už teď je to asi nejoblíbenější text, který jsem kdy napsal,“ říká spisovatel, který se předtím proslavil třeba esejí Jak psát o Africe, ve které karikoval stereotypy užívané západními novináři; vřele doporučuji k přečtení.

Spisovatel zůstává optimistický i navzdory tomu, že se v nejvlivnějším keňském deníku The Nation mohl dočíst, že svým vyznáním „urazil Afriku“, „zesměšnil Keňu před celým světem“ a že by jako „Afričan měl chránit a prosazovat doktrínu heterosexuality coby přirozeného řádu věcí“.

Ve výše citovaném rozhovoru ve Financial Times ostatně dnešní Afriku popisuje jako hurikán, ve kterém se najednou děje tolik převratných a často protikladných věcí: od posilování muslimských extremistů až po rychlé šíření střední třídy. Do tohoto hurikánu patří i to, že jsou současně víc slyšet netolerantní kazatelé i zástupci hnutí, jež se za práva gayů berou.

„Jsme více vidět a to časem současnou vlnu nenávisti obrátí. Lidé své předsudky ztratí,“ byl si třeba v rozhovoru s BBC jistý jeden z lídrů hnutí homosexuálů v Keni. Pokud se to stane, bude odvážný coming out Binyavangy Wainiany jedním z milníků této velké změny.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].