Poloviční deficit

Ve vládě se schyluje ke každoročnímu boji o peníze ze státní kasy. Ministři by podle návrhu ministerstva financí neměli v příštím roce utratit více než 1056,5 miliardy korun. Deficit by měl dosáhnout 38,1 miliardy, což je přibližně polovina v porovnání se schváleným výdajovým rámcem.

Za razantním snížením deficitu stojí rostoucí ekonomika a plánované škrty v rozpočtu. „Ekonomika i přes mírné zpomalení roste slušným tempem. Rozpočet je ale navržen úsporně,“ řekl pro Respekt.cz hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

Podle informací, které unikly do médií, by se mělo škrtat nejvíce v resortu ministerstva dopravy, které by mělo přijít až o osm miliard. „Je to pouze předběžný návrh. Pro nás je klíčové, kolik prostředků dostane fond dopravní infrastruktury,“ prozradil Respektu.cz tiskový mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.

O tři miliardy méně by měly dostat resorty zdravotnictví a zemědělství. „Do jednání vlády nemůžeme poskytovat informace o rozpočtech jednotlivých ministerstev a mimorozpočtových fondů,“ uvedl pro Respekt.cz Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.

Státní fond dopravní infrastruktury by měl podle Haase obdržet stejně jako v letošním roce část příjmů z privatizace. Konkrétní privatizační projekt ale nejmenoval. Mohlo by se jednat například o další prodej části ČEZu, v úvahu ale připadají také privatizační příjmy z prodeje Českých aerolinií nebo Letiště Praha.

Letos také na polovině

Na letošní rok počítá ministerstvo financí také s polovičním deficitem oproti plánu. Podle květnového fiskálního výhledu by měl deficit dosáhnout necelých 39 miliard, což odpovídá 1,5 procentu hrubého domácího produktu. Důvody lepšího hospodaření jsou ale jiné. „Stát bude mít vyšší příjmy díky zvýšení sazby DPH, spotřebních daní a zavedení lékařských poplatků. Daně z příjmů se sice snížily, ale doplatky loňských daní se platí ještě letos. Z pohledu cash-flow si tak vláda v tom roce vylepšila situaci,“ vysvětluje Mertlík. Státu pomáhá také vysoká inflace, díky které roste výběr některých daní.

Podobně nízké deficity by vláda chtěla udržet i v dalších letech. „Není to realistické bez dalších škrtů. Vláda by musela ročně ušetřit více než 30 miliard. V našem výhledu máme pro roky 2010 a 2011 zhoršování deficitu na dvě až tři procenta HDP,“ tvrdí Mertlík s tím, že před volbami se dočkáme spíše předvolebních sladkostí než škrtů. Strategickým cílem ministerstva je dosáhnout do roku 2014 vyrovnaného rozpočtu.

Bez dluhu? Těžko

V dlouhodobém horizontu by český státní rozpočet mohl dosahovat i mírných přebytků. Přesto se nedá očekávat, že by se vláda výrazně snažila snižovat státní dluh. Splácení dluhu je totiž obtížnější, než se na první pohled zdá. „Mnoho institucí má zákonem stanovené investice do státních dluhopisů. Hlavně se to týká penzijních fondů,“ sdělil Respektu.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Podobně to vidí Pavel Mertlík: „Státní obligace jsou klíčový investiční instrument. Pokud by se vyspělé země rozhodly splácet své státní dluhy, tak by byly investiční příležitosti o dost horší.“ Vlády vyspělých zemí jsou naštěstí umírněnější při vytváření deficitů, než tomu bylo před patnácti lety. „Tlak na snižování dluhů tady ale není,“ doplnil Mertlík.

Český státní dluh nedosahuje ani 30 procent hrubého domácího produktu a v mezinárodním srovnání je na relativně nízké úrovni. Například maastrichtské kritérium pro přijetí eura je stanoveno na úrovni 60 procent HDP.