Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Jak se rodí džihádista

Británie řeší, co s mladíky, kteří odešli bojovat po boku islámských extremistů

Jeden z videopozdravů • Autor: Zdroj: Youtube
Jeden z videopozdravů • Autor: Zdroj: Youtube

Richard Dart byl vcelku normální mladý Brit z bílé střední třídy. Se svým bratrem Robbem a rodinou vyrůstal v poklidném Weymouthu na jihu Anglie. Na konci puberty se ale jejich životy rozdělily: Richard přestoupil na islám, změnil si jméno na Salahuddin al-Britani a odstěhoval se do východního Londýna. Následující tři roky o něm nikdo z jeho blízkých neslyšel. Znovu se o něm dozvěděli až v novinovém titulku, kde se o něm psalo jako o dalším následovníkovi radikálního britského imáma Anjema Choudaryho.

Bratr Robb se Richardovi-Salahuddinovi snažil přiblížit a pochopit, proč někdo ze stejné rodiny a se stejným zázemím přistoupí na radikální formu islámu, a tak o něm natočil dokument Můj bratr islamista. Snímek je plný rozpačitých rozhovorů, ve kterých se Robb snaží dozvědět, proč se z jeho bratra stal radikální muslim, dostává se mu však jen odpovědí typu “demokracie tvoří vše zlé ve světě a jediné řešení je zavedení islámského práva šaría”.

Film je ukázkou, jak propastně se dva blízcí lidé mohou odcizit. V jednom z nejbolestnějších momentů Salahuddin odmítne bratrovi potřást rukou, protože je prý špinavý kuffar (tedy nevěřící) a podle islámu je potřes rukou s nevěřícím haram (hříšný, zakázaný).

page5 img5 • Autor: Respekt
page5 img5 • Autor: Respekt

Salahuddinův příběh nekončí moc šťastně. Po natočení dokumentu odjel na džihádistický výcvik do Pákistánu, po návratu do Británie byl zatčen a odsouzen k šesti letům ve vězení za plánování teroristických útoků na tajné služby a vojenskou základnu.

Podobných případů se přitom objevuje čím dál víc. Do Sýrie a Iráku odešlo bojovat více než pět stovek mladíků (a některé zdroje uvádějí číslo až třikrát vyšší).

Právě kvůli nim - a zejména té polovině z nich, která se již pravděpodobně vrátila - Británie minulý týden zvýšila stupeň teroristické hrozby ze značného na druhý nejvyšší, vážný. Útok je tedy velmi pravděpodobný. Vrchní velitel protiteroristické jednotky Mark Rowley potvrdil, že zvýšené riziko povede k zostření bezpečnostních a ochranných opatření a obvykle neozbrojení britští policisté budou na ulicích chodit se samopaly.

Premiér David Cameron navrhl zakázat džihádistům návrat do Británie. Jak píše Daily Telegraph, opatření by zahrnovala oprávnění policie odebrat jim pasy; a pro ty, kdo se vrátí z Iráku a Sýrie, zároveň povinný deradikalizační program. Plán se však setkal s kritikou, že je v rozporu s mezinárodním právem.

Jak se to stane

Jak se vůbec stane, že mladí lidé přestoupí na radikální islám, opustí rodinu i přátele a odjedou do Iráku či Sýrie bojovat za nový Islámský stát? Co je hlavní faktor, který vede Brity k dráze" teroristy? Kupodivu ne vždy to je případ praktikujících muslimů, kteří se „jen zradikalizují“.

Jak píše Wall Street Journal, mladý muž Sarwar, student IT z Birmingham City University se k islámským bojovníkům dostal  skrze kontakty na sociálních sítích; v květnu 2013 nechal matce dopis na rozloučenou, utekl do Turecka a přes ně do Sýrie. Předtím se ovšem musel aspoň teoreticky vybavit -  a přes účet na Amazonu si koupil rychloknihy Arabic for Dummies a The Koran for Dummies (Arabština a Korán pro blbečky). 

Ani sociální zázemí nemusí být zcela jednoznačným činitelem. Dobrým příkladem je i Velšan Nasser Muthana známý z náborového videa IS, který byl na střední škole úspěšným žákem a dostal nabídku studovat medicínu na čtyřech univerzitách. Přesto se zdá nepochybné, že řada „konvertitů“ patří k nižší sociální vrstvě; hlavně mladí lidé mohou mít pocit nespravedlivého zacházení.

Někteří mladí muži s pákistánsko-britským zázemím, kteří občas vidí neoceněné úsilí svých tvrdě pracujících rodičů, se cítí přehlíženi systémem. Sami možná ne vždy zapadli do kolektivu, nebo dokonce zažili šikanu, a tak hledají identitu a místo, kam by patřili a kde by ostatní rozuměli jejich útrapám.

Reportáž televize Al Jazeera podotýká, že rizikovou skupinou jsou i Britové africko-karibského původu. Podle zprávy katarské televize za posledních deset let z křesťanství na islám přestoupilo více než 160 000 těchto obyvatel Spojeného království. 

Jejich situace využívají extremističtí islámští kazatelé a nyní i náboroví pracovníci Islámského státu. Podle listu The Guardian se konverze nestane přes noc; zahrnuje vliv řady jiných lidí a manipulace, které postupně vedou ke změně světonázoru a hodnot. 

eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee • Autor: Respekt
eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee • Autor: Respekt

Velkou roli v procesu radikalizace hrají charismatičtí imámové se zásobou frází. Jedním takovým radikálním kazatelem je zmiňovaný Anjem Choudary - vystudovaný právník a mluvčí organizace Islam4UK.

Jeho výroky vzbudily mnoho rozruchu a odporu, který se pak zpětně přenáší na všechny muslimy. Choudary nejde daleko od přirovnání novodobé Británie k nacistickému Německu nebo bezpečnostní prohlídky muslimů na Heathrow k holocaustu – a to, že jinak holocaust víceméně popírá, mu v jeho výrocích nikterak nebrání.

BBC byla několikrát kritizována, že této kontroverzní postavě vůbec dává prostor, protože se netěší většinové podpoře muslimské komunity. Na Twitteru ho však sleduje přes 10 tisíc lidí a mezi jeho učně patří kromě zmiňovaného Salahuddina například Michael Adebolajo, jenž se svým kamarádem loni na londýnské ulici nejdříve přejeli a pak ubodali britského vojáka Lee Rigbyho.

Choudaryho částečný status celebrity svědčí o tom, jakou roli v radikalizaci hraje globalizace a média. Islámský stát je známý aktivitou na internetu - od náborových videí na YouTube až k džihádistům tweetujícím fotky useklých hlav s hashtagy „FiveStarJihad“ a výroky typu „Přijeďte sem, žijeme si tu jako v džihádistickém Disneylandu!“ Boj proti Západu je tu paradoxně nabízen i s pomocí marketingu západního střihu a vstoupit do jejich řad se pak zdá vzrušujícím krokem na cestě do ráje.

Co s tím

Británie není jednotná v receptu na to, jak islámský extremismus eliminovat. Kromě tvrdého plánu na odebírání pasů a deradikalizačních programů je nicméně podle mnohých nutné problém řešit už na začátku. Podle britské Nadace pro mír je klíčem oslovit lidi z prostředí náchylného k radikalizaci již v raném věku - dřív, než se stačí s extremisty zaplést. Důležitá je prevence, přesvědčovat zarytého džihádistu je prý téměř nemožné.

Mluvčí Muslimské rady pro Británii Ajmal Masroor tvrdí, že k odrazení Britů od boje po boku islámských extremistů musí být vláda konzistentnější ve své zahraniční politice a nepodporovat diktatury. Představitelé neziskové organizace Clarion Project spíše míní, že v „boji proti extremismu“ by měli být aktivní hlavně umírnění muslimové, kteří podporují moderní interpretaci islámu nakloněnou západní demokracii.

Všichni každopádně mají nelehkého protivníka. „Vyrostl jsem v rodině ze střední třídy, můj život doma v Anglii byl jednoduchý. Měl jsem auto, měl jsem svůj vlastní život. Problém je, že jsem nemohl praktikovat islám. V Británii jsme obklopení zlem. Vidíme pedofily, homosexualitu, zločin, znásilňování a nemůžeme s tím nic dělat, protože se řídíme právem nevěřících,“ říká v rozhovoru pro CNN mladý Brit Abu Anwar, který s kamarádem odešel bojovat do Sýrie. „Moje rodina už mě přestala přemlouvat, ať se vrátím, vědí, že to stejně nemá cenu,“ konstatuje mladík se zahalenou tváří, než se video kvůli slabému signálu začne ztrácet.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].