ČEZ přestane vyrábět z černého uhlí. Kvůli povolenkám

Dominantní český výrobce elektřiny ČEZ plánuje odstranit do roku 2020 ze svého výrobního portfolia černé uhlí. Uvedl to pro agenturu Bloomberg finanční ředitel firmy Martin Novák. Černé uhlí by měl ve výrobě nahradit zemní plyn a obnovitelné zdroje. Důvodem je zpřísňování obchodování s emisními povolenkami, které má v rámci energeticko-klimatického balíčku platit od roku 2013. Energetické firmy by si měly od této doby povolenky nakupovat, a ne dostávat je zadarmo, jako je tomu v současnosti.

Proti původnímu plánu se ale postavily některé státy jako Itálie, Polsko, Litva nebo Česko. Předsedající Francie tak předložila kompromisní návrh, podle kterého by si energetické společnosti od roku 2013 nakupovaly pouze polovinu povolenek, a druhou by dostaly zadarmo. Všechny povolenky by si musely pořizovat až o tři roky později.

Rozhodnutí by mohlo padnout už za několik dnů na evropském summitu, který se bude konat 11. až 12. prosince. „Spíše se to protáhne až na české předsednictví. Unie má teď důležitější věci na práci a některé státy mohou vycítit příležitost balíček upravit nebo pozdržet,“ uvedl pro Respekt.cz analytik BH Securities Petr Hlinomaz. Proti rychlému schválení by se mohlo postavit hlavně Polsko, které má podle Hlinomaze zanedbaný energetický sektor.

Polská výjimka

ČEZ vyrábí z černého uhlí na českém území v slezské elektrárně Dětmarovice (instalovaný výkon 800 MW) a kombinovaně s hnědým uhlím v Poříčí (165 MW). Mimo Česko má ČEZ černouhelné elektrárny ještě v Polském Elchu a Skawině a hlavně v Bulharské Varně (1260 MW). „Nebudeme černouhelné elektrárny zavírat, ale postupně se bude řídit jejich dožití. Ve stejných lokalitách zvažujeme změnu zdroje například na plyn. Výjimkou je polské Elcho, kde stojí nová elektrárna od roku 2003 a její provoz je plánován na 40 let,“ prozradila Respektu.cz tisková mluvčí ČEZ Eva Nováková. ČEZ by chtěl do roku 2020 snížit takzvaný emisní faktor ze současné hodnoty 0,6 tuny CO2 na jednu vyrobenou megawatthodinu na méně než polovinu.

Podle Hlinomaze může být rozhodnutí ČEZ vnímáno i jinak. „Může to být nepřímý signál, že budou ochotni prodat elektrárnu Dětmarovice společnosti NWR, která o ni má zájem,“ myslí si. To ale Nováková vylučuje. „Prodej elektrárny není na pořadu dne.“ Omezení černého uhlí ve výrobě bude souviset také s jeho omezenou dostupností v roce 2020. Podle Nováková by pak sice ČEZ mohl uhlí dovážet, ale to by vzhledem k transportním nákladům nemuselo být výhodné.

Bez uhlí

Větší nahrazování výrobního portfolia zvažuje ČEZ také u hnědého uhlí. Těchto elektráren má přitom podle údajů Energetického regulačního úřadu 14. „Naše hnědouhelné portfolio neobnovíme, to už je vzhledem ke klesajícím zásobám uhlí jasné. Obnovili jsme například elektrárnu Tušimice a Prunéřov, v Ledvicích stavíme elektrárnu novou,“ uvedla Nováková. Čím dál větší podíl na výrobě tak budou hrát plynové elektrárny. Z uhlí se přitom v Česku vyrábí 2/3 elektřiny.

Druhým největším výrobcem elektřiny z uhlí je společnost Dalkia Česká republika, jejíž uhelné elektrárny mají výkon přibližně 450 MW. „Naše portfolio je tvořeno z 90 procent výrobou z černého a hnědého uhlí. Snažíme se diverzifikovat například spalováním biomasy, ale změnu našeho výrobního portfolia v tuto chvíli nemůžu komentovat,“ neprozradil firemní plány do budoucna tiskový mluvčí Milan Wagner.

Zdražení elektřiny

Plynové elektrárny jsou z hlediska emisí CO2 ve srovnání s uhelnými přibližně o polovinu ekologičtější. Na druhou stranu je jejich provoz dražší. Zdraží tedy větší podíl plynu v energetickém mixu konečnou cenu elektřiny? „Pokud bude mít Česko dostatek elektřiny z jádra, a plyn se bude používat jen v energetických špičkách, nemělo by to cenu výrazně ovlivnit,“ tvrdí Hlinomaz.

Energetickým firmám komplikuje plánování právě neschválení energeticko-klimatického balíčku. „Je to nepříjemná situace. Už jak byl balíček navržen, tak jsme volali po co nejrychlejším rozhodnutí,“ tvrdí Nováková. Pokud by nebyl balíček schválený do dubna příštího roku, zřejmě by úplně spadnul pod stůl. Nová Evropská komise totiž nepřejímá návrhy své předchůdkyně, a také se budou konat volby do Evropského parlamentu. „Nebudou to podle mě hnát na ostří nože. Nečekám, že by schválili závěr typu „nedohodli jsme se“. Pokud k dohodě nedojde, nechají si otevřené dveře v podobě nezávazných doporučení,“ uzavřel Hlinomaz.