Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Externí hlasy

Z Rekonstrukce státu je zbrklé dítko

Prvních sto dní: Pokud bude jednou vláda za něco v historii hodnocena, tak především za postoj k Putinovi

První, co šéf hnutí ANO Andrej Babiš po volbách slíbil, bylo prosazení zákonů iniciativy Rekonstrukce státu • Autor: Milan Jaroš
První, co šéf hnutí ANO Andrej Babiš po volbách slíbil, bylo prosazení zákonů iniciativy Rekonstrukce státu • Autor: Milan Jaroš

Sto dní je vskutku krátká doba na to, abychom mohli vynášet zásadní soudy o schopnostech nové vlády. Je to však dost času ke kritickému sledování ministerských nakročení k problémům, ke zvládání nových stresů i prvních zádrhelů a potyček. 

Jedno budiž řečeno jasně: tahle vláda se hned v prvních týdnech své existence ocitla tváří tvář ukrajinské krizi, která kabinet a její členy prověří v situacích, jež si jejich předchůdci vůbec nedokázali představit. A pokud bude jednou za něco v historii hodnocena, tak především za svůj postoj k Putinovi a jeho invazi na Ukrajinu.

Sobotkovo a Zaorálkovo odsouzení okupace Krymu bylo rychlé, jasné i důrazné. Pak ale jakoby se vláda zalekla vlastní odvahy a začala odmítat zpřísnění sankcí vůči Rusku. A zatímco se situace na východě Ukrajiny dramatizuje, Strakova akademie se noří do vyčkávacího mlčení.

Vyloženě znepokojující pak byl Zaorálkův podpis pekingského protokolu, zavazujícího Českou republiku, že nikdy v jakékoliv formě nepodpoří samostatnost Tibetu. Tenhle servilní diplomatický lapsus byl riskantní i z hlediska ukrajinské krize. Jen upozornil Moskvu, že česká vláda je ochotná k toleranci imperiální politiky velmocí.

V betonovém opojení

Jestli něco měly současné koaliční strany ve volbách společné, pak to bylo vybubnovávání boje proti korupci. Po ustavení vlády se ale koalice začala chovat k Rekonstrukci státu jako poněkud bohorovný otec ke zbrklému dítku.

Nejprve poslanci zkrouhli připravované rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, jenž nebude moci zkoumat, zda radnice nakládají účelně a hospodárně se svěřeným majetkem, a jestli uzavřené kontrakty nejsou nevýhodné pro město. Následná snaha stáhnout z parlamentu zákon o povinném zveřejňování smluv už zavání nezastřenou sabotáží.

S tím ostře kontrastuje návrh ministerstva pro místní rozvoj, které se rozhodlo vypreparovat ze zákona o veřejných zakázkách takřka všechny protikorupční paragrafy, jež přijala Nečasova vláda. Včetně zrušení povinnosti vyhlásit nový tendr, pokud se do něj přihlásí jediný uchazeč. Pokud tahle „probírka“ projde, tak bychom se rychle mohli vrátit do éry Grossovy, Paroubkovy či Topolánkovy vlády, kdy drancování veřejných rozpočtů a s ním spojená korupce kvetly především díky zneužívání děr v zákoně o veřejných zakázkách.

Ticho před bouří • Autor: Milan Jaroš
Ticho před bouří • Autor: Milan Jaroš

Už v prvních měsících se také projevilo tíhnutí vlády k „betonovému opojení“ - tedy k budování dalších a dalších kilometrů dálnic. Nic proti zkvalitnění dopravních sítí. Právě tady ale v minulosti docházelo ke ztrátám desítek miliard korun – opět v důsledku obcházení zákona o veřejných tendrech.

A nelze se zbavit podezření, že snaha o urychlení výstavby dálnic a pacifikace zákona o veřejných zakázkách spolu souvisí a povede k dalším miliardovým ztrátám.

Předobraz příštích střetů

Pokud bychom naopak hledali příklady, kde koalice začala plnit předvolební sliby, pak je to potírání hazardu. Ministerstvo rozjelo stovky správních řízení, do léta chce zrušit na deset tisíc herních automatů a nový loterijní zákon zcela předává pravomoc nad povolováním heren do rukou obcím. Rovněž plán sociálně demokratického dua Tominová – Dienstbier na omezení výnosného byznysu majitelů ubytoven v chudinských lokalitách se nese v duchu slibovaného angažmá státu v sociálně vyloučených lokalitách.

Předobrazem příštích koaličních střetů byl Babišův spor s ministrem zdravotnictví o peníze do státních nemocnic. Šéf ANO to využil k pranýřování nepořádků ve zdravotnictví, za které ovšem novopečený šéf zdravotnictví nenese zodpovědnost, aby pak požadované peníze do resortu nasypal. Užitečným efektem Babišovy exhibice ovšem bylo, že Němeček pak protlačil vládou reformní balík, který má zprůhlednit finanční toky ve zdravotnictví. Tedy přesně ta opatření, která marně prosazoval jeho předchůdce Leoš Heger.

Úvodní měsíce Babišova působení ve vládě také ukázaly, že ač sám státem placený politik, dál pohrdá politickou profesí. Ministr financí se předvádí spíš jako podnikatel, který na rozdíl od rozhazovačných politiků obrátí v ruce každou korunu. A který nechápe, že v exekutivě a parlamentu se zdlouhavě prosazují věci, jež v privátní firmě vyřeší za měsíc. Tenhle styl na část veřejnost zabírá, ale také nám připomíná: ne vládě sedí především podnikatel a majitel médií, a nikoliv politik, jehož řemeslem je prosazovat zájmy svých voličů.

Prvních sto dní tedy jen potvrdilo rozdělení rolí. Na jedné straně premiér Sobotka usilující o zvýšení sociální role státu včetně nárůstu a přerozdělování daní. Na straně druhé ministr financí Babiš se sliby uspořit desítky miliard a vyhnout se tak zvýšení daňové zátěže.

Zda dokážou pod tlakem reality přetavit protichůdné a v obou případech dost populistické programy do rozumného kompromisu, to se teprve ukáže. Pod tlakem eskalace ukrajinské krize možná dříve, než si sami oni sami kdy dokázali představit.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].