Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Externí hlasy

Porsche jako inspirace k české reflexi dějin

Ve Vratislavicích odstranili reklamu se jménem slavného rodáka, který se zapletl s nacismem

Vnuk Ferdinanda Porscheho zkonstruoval model Porsche 911
Vnuk Ferdinanda Porscheho zkonstruoval model Porsche 911 • Autor: Profimedia.cz

Ve Vratislavicích nad Nisou se rozhodli odstranit Ferdinanda Porscheho z uvítacích tabulí při vjezdu do města. Tamní rodák byl totiž nejen geniální konstruktér, ale také se výrazně zapletl s nacismem. Ne všem se to líbí. Pozoruhodná je zejména reakce Milana Bumby, prezidenta Porsche Classic Clubu, který podle iDnes napsal starostovi, že mu to „silně připomíná minulou komunistickou dobu, kdy se vždy se změnou vedoucí garnitury bouraly staré pomníky a následně stavěly nové, jen pro vlastní zviditelnění. Byl jsem přesvědčen, že nad tyto trapnosti jsme se již po roce 1989 povýšili, ale jak to tak vypadá, vše se stále opakuje". 

Na rozdíl od pana Bumby si myslím, že je naopak velmi potřeba hledat dobře odstíněné hodnocení historických postav, jako je Porsche. Ve svém oboru dokázal velké věci, ale nelze přehlížet, že mu v tom pomohl zločinný režim, který Porsche svými vynálezy na oplátku účinně podporoval. Proto nepovažuji rozhodnutí Vratislavických za návrat komunismu, ale naopak za světlý okamžik v české reflexi dějin.


Měnit názor na dějiny je normální; zejména v demokratické společnosti je to normální, protože se o dějinách diskutuje a přesněji se formuluje jejich význam pro naši současnost. Vratislavický příběh je velmi příznačný pro to, jak klopotně se tuto jednoduchou pravdu učíme. Na začátku vznikla „vzpomínková expozice slavného rodáka“ Ferdinanda Porscheho.

Ve Vratislavicích měli štěstí a díky podpoře oficiálního dovozce vozů Porsche do Česka mohl vzniknout elegantní památník, který zejména staví na odiv tři pravidelně obměňované nablýskané exempláře světoznámého sporťáku. Jen se přitom tak nějak pozapomnělo na vlastní život Ferdinanda Porscheho včetně jeho velice intenzivní spolupráce s nacismem. Informace byly doplněny až po protestech místních obyvatel. Nyní se po dalších protestech obec rozhodla odstranit cedule, které do Vratislavic měly na Porscheho lákat turisty.

Lze si na tom všimnout několika věcí příznačných pro aktuální vztah k historii. Sympatické je určitě překonání zastaralého etnocentrického přístupu k místní historii v pohraničí, kde se po válce jako slavní rodáci připomínali pouze významní Češi. Na nespočet německých významných rodáků se cíleně zapomínalo. Porsche je i jako Němec/Rakušan vítán a přijat do komunity místních.

Horší je určitý diletantismus v přípravě expozice, která některé zjevné otázky prostě neřeší. Porscheho nacistická minulost není žádným tajemstvím; jak je možné, že tvůrce nenapadlo dát tam o tom zmínku a pokusit se tak vytvořit věrohodnější obraz?

Neřešení základních otázek je bohužel vlastní řadě současných historických expozic. Obzvlášť smutný pohled je na vlajkovou loď českého muzejnictví, Národní muzeum. Jeho nová koncepce prezentovaná koncem v listopadu na kolokviu „Národní muzeum. Nové expozice – od vize k realizaci“ nedokáže dát srozumitelnou odpověď ani na tak základní otázku, jaké dějiny se vlastně vyprávějí. Jestli dějiny českého území, dějiny etnických Čechů nebo má být jen čímsi jako dějinami české státnosti.

Vratislavickým však – a to je důležité a inspirativní – nepřijde trapné „měnit dějiny“. Doplnili expozici, odstranili cedule, prostě dál jednají a hledají. Vratislavičtí nejsou sami, kdo postoj k Porschemu musí složitě hledat. V rakouském Klagenfurtu před třemi lety změnili název ulice z „Prof.-Porsche-Straße“ na „Porschestraße“. Je to pokus oslabit odkaz na problematického Ferdinanda Porscheho a poukázat spíš na značku, které dal jméno. Lze v tom jistě vidět jen takový středoevropský kompromis, ale také je v tom hledání přesnější vyjádření svého vztahu k minulosti.

Nechme se Vratislavickými inspirovat právě k takovému komplikovanému, zato otevřenému hledání živého vztahu ke svým dějinám. Stejně pracně vydiskutovávané hledání je normální ve vztahu k celé naší historii – ke komunismu a jeho jednotlivým stránkám, k vyhnání Němců i našemu poměru k Romům. Pokud budou někdy dějiny hotové a nebudeme mít potřebu se o ně přít, budou pro nás zbytečné, protože nám nijak nepomůžou lépe rozumět sobě samým.

Autor je ředitelem občanského sdružení Antikomplex

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte