Miloš Zeman zase nahrál Kremlu

Je už železným pravidlem, že se prezident Miloš Zeman veřejně a bez reálného důvodu opírá do nejbližších spojenců České republiky – a jeho teze jsou pak hned katapultovány do ruského mediálního prostoru. Putinovu režimu tak opakovaně sehrává mediální roli spojence.

S jakým záměrem tak prezident České republiky činí, bohužel nevíme. Je však nemožné, aby si nebyl vědom, jakým způsobem je jeho jednání ruským režimem plně využíváno. Dosavadní analýzy Zemanova obrazu ukazují, že je prezident v kremelských médiích vykreslován jednoznačně - coby tvrdý kritik ruské opozice proti Vladimiru Putinovi, bojovník proti USA a obránce Ruska.

Ruským divákům je Zeman servírován coby někdo, kdo není „pouze loutkou USA“ jako všichni světoví politici, kteří nezastávají názory v souladu s politikou Kremlu. Zeman je „nezávislý“ - což je termín, kterým sám prezident pravidelně používá.  Ostře také vystupuje vůči protiruským sankcím, je tvrdým kritikem Ukrajiny, používá i Kremlem vyfabrikované termíny o fašistech a banderovcích. Popírá organizovanou ruskou vojenskou účast ve válce na Donbase.

Jinak tomu není ani právě teď, kdy se do ruskojazyčných médií rozletěl Zemanův výrok z rozhovoru pro čínskou televizi CCTV – v něm zmínil údajnou podřízenost předchozí české vlády vůči vlivu USA a EU a následné znovunabytí nezávislosti.  Jak výstupy Zemanova rozhovoru prezentují ruská média?

Ruská státní agentura TASS vydala článek s názvem Miloš Zeman: Česko se osvobodilo od vlivu USA a EU. Již v první větě stojí, že se Česká republika nacházela pod politickým tlakem ze strany Spojených států a Evropské unie. Z TASSu se s odkazem na Zemana dozvídáme, že se naše země osvobodila, přestože tento termín sám Zeman nepoužil.

Ruská státní agentura RIA Novosti pak publikovala článek Zeman: Předchozí vláda ČR byla poslušná vůči USA a EU. Zde je mimo jiné uvedena citace: „Nyní jsme opět nezávislá země a sami formulujeme vlastní mezinárodní politiku, která stojí na základě našich vlastních zájmů, národních zájmů. A nevměšujeme se do vnitřních problémů jakékoliv jiné země.“

Rossijskaja gazeta (RG) píše: Česko oznámilo odchod z vlivu USA. Článek začíná úvodníkem: „Zatímco v některých evropských hlavních městech veřejně projednávají, jak co nejvíce amerických vojáků dostat na své území, a v jiných, kde jsou připraveni darovat své národní hospodářství do prakticky neomezeného užívání ze stran korporací se štábem ve Washingtonu, v Praze slavnostně vyhlásili odchod od vlivu USA a současně EU.“ RG tedy oznámila, že Česko oficiálně odchází ze západních struktur.  Text připomíná rovněž Zemanův incident s americkým velvyslancem, díky němuž nabyl Zeman v Rusku ještě větší popularity.

Ruskojazyčný mediální prostor je ohlasů na Zemanovo vystoupení pro čínskou televizi doslova plný. A objevuje se tu mnoho pozoruhodných titulků. Např. Zeman: Česko odešlo od USA a EU,USA ztrácí kontrolu nad zeměmi EU,Miloš Zeman: Vliv USA na Česko již neexistuje,„Znovu nezávislá země“ – hlava ČR se vyjádřila o osvobození od tlaku USA a EU.

Česká republika se prý nacházela pod tvrdým diktátem ze strany USA a Evropské unie. Nyní má ČR být konečně opět nezávislá a může formulovat svou zahraniční politiku, která odpovídá vlastním a národním zájmům, a ne zájmům USA. Připomeňme si, že oficiální politikou českého státu je sledování strategického zájmu ČR, který platná Bezpečnostní strategie ČR z roku 2015 definuje jako „posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby“. Tu ovšem Zeman svými slovy a činy přímo napadá.

Platná Koncepce zahraniční politiky ČR z roku 2015 pak říká, že "Česká republika pokládá Spojené státy americké za hlavního garanta euroatlantické bezpečnosti".  Zeman ovšem v čínské televizi opět dokonale splnil úlohu obhájce zájmů Ruské federace uvnitř NATO a EU. A Kreml tak zase jednou mohl naplnit svá přísně řízená média zprávami o svém evropském příteli, který srdnatě bojuje proti USA.

Pro českou bezpečnostní politiku z toho plyne jednoznačný závěr – na Pražském hradě prokazatelně sedí hlava státu, která nehájí zájmy naší republiky. Ostatní ústavní činitelé by se tak vůči němu měli začít chovat. První krok je nasnadě. Vláda by měla zadat bezpečnostním složkám, aby prověřily, kteří lidé napojení na které vlivy působí na prezidenta a jeho kancelář.

Roman Máca je analytikem programu Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty; Jakub Janda je zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty.