Kasl odkrývá Babišovo ledví

Definitivní rozchod Jana Kasla s Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO, které měl někdejší primátor vést v Praze do komunálních voleb, jistě vyvolá řadu reakcí typu „my jsme ti to říkali.“ Koneckonců to připouští i sám Kasl, když v rozhovoru pro Echo24 zhodnotil svou zkušenost s praktikami uvnitř Babišovy formace takto: „Bohužel to potvrzuje všechny ty skeptické názory na hnutí ANO, kterým jsem nechtěl naslouchat.“ 

Ale pokud nezůstane u škodolibosti, může se nám Kaslovo pražské dobrodružství jevit z podstatnějšího úhlu: svým krátkým angažmá u Babiše nám umožnil nahlédnout vážná nebezpečí skrývající se uvnitř ANO. I díky němu se (snad ještě včas) dozvídáme mnohé, co mělo být skryto.

Především se ukázalo, že na Andreje Babiše má velký vliv jeho dlouholetá přítelkyně a předsedkyně pražské organizace ANO Radmila Kleslová, s níž Kasl odmítl být na jedné kandidátce. Z důvodů poměrně jasných: jako bývalá členka ČSSD byla součástí neblahé koalice Tomáše Hrdličky na Praze 10. A před rokem 1989 to dotáhla na kádrovou příslušnicí komunistické rozvědky.

Vztah Babiše s touto ženou je natolik silný, že neváhal obětovat svůj trumf, kterým pro něj byl Kasl coby volební lídr. Vždyť jeho moc nad ANO je taková, že kdyby trval na Kaslovi, kterého sám naverboval, nikdo by jistě nemohl bývalého primátora vyhodit ze sedla.

Jasně také vyšlo najevo, že co se týče intrik, metod infiltrace šíbrů na kandidátky se způsoby ANO v ničem neliší od praktik například pražských či ústeckých organizací ODS a ČSSD. Přičemž „kágébácké metody“ o nichž mluví Kasl, zřejmě nejsou jen výplodem jeho rozrušené mysli. Už proto, že seznam členů ANO, evidovaných jako agenti nebo rovnou zaměstnanci Státní bezpečnosti, se začíná rozrůstat. Kromě Babiše nebo Kleslové se objevilo i jméno Josefa Kubů, vysokého důstojníka Státní bezpečnosti a spoluzakladatele Agrofertu. Kolik takových „rozvědčíků“ má ještě Babiš k dispozici?

Těmi posledními, kdo by se Kaslovi měl smát, jsou představitelé demokratických parlamentních stran.

Kaslův případ potvrzuje, že Babiš angažuje důvěryhodná jména i proto, aby kryla praktiky mnohem méně důvěryhodné. V hlavním městě šlo o zamaskování faktu, že pražská politická galérka začíná pronikat do ANO stejně jako do stran, jež držely moc na magistrátu. Tenhle obraz dokresluje i případ Hany Marvanové, která má na mále coby náměstkyně ministra spravedlnosti (aktualizace: Marvanová na ministerstvu skončila). A jak to zatím vypadá, důvodem může být, že odmítá dělat stafáž tomu, že hnutí ANO a jím nominovaná ministryně nehodlají zasáhnout proti nekalým praktikám v justici zdaleka tak důsledně, jak slibovali před volbami.

Ale také nejnovější spory poslanců za ANO s iniciativou Rekonstrukce státu ukazují, že Babiš se sice chytře veze na antikorupční vlně, ale ve skutečnosti mu jde o něco úplně jiného: soustředit v rukou maximum moci. Koneckonců sám se netají tím, že by chtěl v příštích parlamentních volbách získat nadpoloviční většinu v parlamentu, která by mu umožnila hladké vládnutí, jaké závidí Ficovi na Slovensku nebo Orbánovi v Maďarsku.

Jan Kasl měl být jednou z důvěryhodných tváří, jež měly napomoci k dobytí dalších mety na cestě k babišovské oligarchii. Na rozdíl od jiných známých osobností, které pomohly ANO do parlamentu, promluvil bez obalu o tom, co se ve skutečnosti skrývá v útrobách tohoto hnutí.

Těmi posledními, kdo by se mu měl smát, jsou představitelé demokratických parlamentních stran. Naopak, měli by mu zvlášť pozorně naslouchat. Především na nich a na důkladné, nepředstírané obrodě jejich partají záleží, zda se Andreji Babišovi splní jeho megalomanské sny.