Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Externí hlasy

Hrr na církve

Anticírkevní koalice, jež by zdanila náhrady za ukradený majetek, by zpětně legalizovala komunistický zločin

Církevní restituce • Autor: Karel Cudlín
Církevní restituce • Autor: Karel Cudlín

Petr Nečas odešel z politiky neslavně, provázen hanbou a posměchem. Přesto vejde do historie i velkým činem. Prosazením zákona o církevních restitucích, před nímž dvaadvacet let kličkovaly všechny předchozí vlády. Zákona, který s udivující zarputilostí torpedují sociální demokraté, ačkoliv k tomu nemají jediný věrohodný argument, ať už morální nebo ekonomický. 

Sobotka a jeho lidé opakují, že finanční náhrady ve výši 56 miliard, jež by stát splácel třicet let zhruba po dvou miliardách, jsou přemrštěné. Jak k tomu ale došli? To nikdy nedoložili jakýmikoliv propočty. Zrovna tak není jasné, jak dospěli k částce třinácti miliard, o něž by se finanční náhrady měly snížit.

 Jeden čas ČSSD mluvila o tom, že nelze vyplácet tolik peněz, protože je krize. To už neříká, protože jako vládní strana zdůrazňuje počátky oživení a růstu, s nímž se hodlá chlubit. Dál ale opakuje, že Nečasův kabinet byl k církvím přehnaně štědrý. 

Proti z prstu vycucaným proklamacím politiků, na něž slyší široká veřejnost, stojí výpočty Národohospodářského ústavu, který nikdo nemůže podezírat z modloslužebnictví. V roce 2008 tam spočítali, že komunisty zabavený církevní majetek vynesl státu za šedesát let asi 230 miliard. A církvím za tutéž dobu stát vyplatil šedesát miliard. Čistý „vývar“ pro stát tedy obnáší 170 miliard.

K tomu musíme připočítat i jiné „nehmotné“ přínosy státu. Například z nezištné práce členů řádů rozprášených komunisty, kteří se v ústraní starali o ty nejpostiženější invalidy či děti, jež budovatelé socialismu nechtěli ukazovat na veřejnosti. Již po roce 1989 šla značná část peněz, které církve dostávaly od státu, na charitu a pomoc slabým všeho druhu. Pokud nyní sociální demokraté nově požadují, aby osmdesát procent peněz, jež církve v rámci restitucí dostanou, šlo na charitu, pak nosí sovy do Atén.

Na snímku (zleva) soudkyně Milada Tomková, předseda soudu Pavel Rychetský a soudce-zpravodaj Stanislav Balík. • Autor: ČTK
Na snímku (zleva) soudkyně Milada Tomková, předseda soudu Pavel Rychetský a soudce-zpravodaj Stanislav Balík. • Autor: ČTK

Anticírkevní stratégové z ČSSD už naštěstí uznávají, že snížit náhrady nepůjde změnou platného zákona. Protože jeho součástí jsou závazné smlouvy vlády s jednotlivými církvemi. A vláda by je musela jednostranně vypovědět. K takovému projevu právního nihilismu snad Sobotkova vláda nedospěje. Alena Gajdůšková teď přichází s jinou taktikou. Vyhrožuje církvím, že pokud nepřistoupí na snížení náhrad, poslanecká sněmovna by mohla přijmout zákon o jejich zdanění. Samozřejmě, stát může uvalit daň na cokoliv a v jakékoliv výši.

Něco jiného je ale zvýšit daň z výnosů hazardu a něco úplně jiného je ještě si uloupnout kus z komunistického lupu, který stát na základě zákona posvěceného Ústavním soudem vrací poškozeným. To všechno za situace, kdy stát postupně přestane přispívat na činnost církvím. Jak podotýká kardinál Dominik Duka: Pokud by stát jakýmkoliv způsobem snižoval finanční náhrady a zároveň přestal financovat církve, potom by „novodobá levice uvažovala méně spravedlivě než komunistický režim v padesátých letech“.

To je možná trochu přemrštěná formulace, nicméně platí jedno. Pokud by se v parlamentu skutečně utvořila anticírkevní koalice z poslanců sociálních demokratů, hnutí ANO, komunistů a Úsvitu, která by zdanila náhrady za ukradený majetek, vlastně by tak zpětně legalizovala komunistický zločin. Jak dlouho by v takové vládě mohli sedět lidovci?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].