Bez zákazu bychom doteď kouřili v kancelářích. S tělesným trestáním dětí je to stejné
Manuál na děti - série rozhovorů o výchově, 1. díl: S ředitelkou Centra Locika Petrou Wünschovou o fackovací tradici, laskavých hranicích a nezdravé rodičovské tendenci udělat si z dětí životní projekt
Česko je jednou z posledních evropských zemí, které nezakazují fyzické trestání dětí. Od ledna se to změní. V občanském zákoníku přibude formulace, jež tělesné tresty zakazuje. Dětem, které zažívají násilí v rodině, i jejich rodičům pomáhá specializované Centrum Locika. Jeho ředitelka, dětská terapeutka Petra Wünschová, považuje změnu zákona za klíčovou podmínku, jak předcházet násilí na dětech. Text je prvním ze série rozhovorů o výchově, který bude v následujících týdnech v Respektu vycházet.
Škodlivost fyzických trestů je prokázaná mnoha výzkumy a v české společnosti se o ní mluví už dlouho. Proč si myslíte, že se jejich zákaz podařilo prosadit zrovna teď?
Už byl nejvyšší čas. Česká republika - spolu se Slovenskem - byla poslední zemí v Evropské unii, která fyzické trestání nezakazuje. Naši zahraniční kolegové se na nás dívali velmi zvláštně, když jsme jim říkali, že tuhle základní podmínku pro to, aby bylo možné řešit násilí v rodinách, nemáme legislativně ukotvenou. Určitě nazrála doba, ale stála za tím také snaha široké odborné i rodičovské veřejnosti, jež si tuhle změnu přála.


Proč je vůbec potřeba zákaz v zákoně mít?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu

















