úterý 17. 7. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Každý trochu introvertnější obyvatel velkoměsta pro to bude mít jistě velké pochopení. Jak vyplynulo ze studie skupiny vědců z Kalifornské univerzity v Berkeley publikované nedávno v časopise Science, zvířata na celém světě stále více přesouvají svoje aktivity do nočních hodin. Výzkumníci změny v jejich chování vysvětlují jako reakci na lidskou přítomnost. I zdánlivě neškodné činnosti jako trempování či pěší turistika totiž zanechávají v krajině stopy a ovlivňují chování živočichů víc, než se myslelo.

Změna rytmu sice řadě zvířat nejspíš krátkodobě vyhovuje, vědci se však obávají potenciálních dopadů, které tyto novinky budou mít na celý ekosystém a jež si zatím ani nedokážeme představit. Již starší výzkumy prokázaly, že zejména savci reagují na přítomnost lidí třeba tím, že se buď méně pohybují přírodou, případně se stěhují do odlehlejších končin nebo méně času a energie věnují shánění potravy. A tyto změny pro ně znamenají stres.

Reklama
Reklama

„Sovami“ se stávají zvířata po celém světě, ať už jde o lvy v Tanzánii, brazilské vydry, kojoty žijící v Kalifornii, divočáky v Polsku nebo tygry v Nepálu. Kalifornští vědci totiž v tzv. metastudii zkoumali celkem 76 výzkumů týkajících se dvaašedesáti druhů (zejména savců těžších než jeden kilogram) a podobné tendence zaznamenali všude na světě, ve všech typech krajiny i podnebí.

Výzkum je unikátní a nový právě obsáhlostí shromážděných dat. „Je to trochu děsivé,“ říká německá ekoložka Marlee Tucker z Goetheho univerzity ve Frankfurtu, která na studii spolupracovala. „Ovlivňujeme životy zvířat i činnostmi, u nichž máme za to, že na ně žádný vliv nemají.“

Jeden z autorů studie však upozorňuje, že to zároveň může znamenat cestu, jak spolu lidé a zvířata budou moci na přelidněné a stále urbanizovanější planetě lépe koexistovat. „Možná tato nová situace nebude ideální pro ochranu divoké přírody, ale může se stát, že právě takto budou moci zvířata přežít a prospívat ve světě, který je čím dál víc obsazen lidmi,“ řekl Neil Carter americké rozhlasové stanici NPR.

https://www.youtube.com/watch?v=JVguONbTElw

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Trump míří po helsinské schůzce s Vladimirem Putinem zpět do Washingtonu a svět je per plex. Titulky v úterních médiích působí téměř jako vzájemně vyladěná symfonie.“Trump po Putinově boku zpochybňuje informace amerických tajných služeb”, píší The New York Times. Prakticky totéž hlásá The Wall Street Journal. Ze stránek The Washington Post se na vás vyvalí hned celá zděšená série: „Okamžik žádal, aby se Trump postavil za Ameriku. Místo toho se sklonil.” - „Hanebné, ostudné.” – „Trumpova obrana Putina nenachází v Kongresu mnoho příznivců.“

Britský The Guardian píše: „Kapitulace před Ruskem rozzuřila demokraty i republikány.” A dodává, že „Trump důvěřuje bývalému agentovi KGB více než vlastním tajným službám”. Financial Times zase tvrdí, že „Trumpova obrana Ruska vyvolala ve Spojených státech rozhořčení”. Server Politico dodává, že „Trumpův krok směrem k Putinovi pečetí nový světový řád” a že „Trump se veřejně staví na stranu Putina ve věci vměšování do voleb”. BBC pak píše, že „Po setkání s Putinem se Trump ocitl pod velkým tlakem” a komentuje vše textem s titulkem „Největší chyba jeho působení v úřadu”.

Reklama
Reklama

Asi je zbytečné pokračovat. Všeobecné pohoršení se týká okamžiku, kdy Trump v podstatě zpochybnil informace, které mají k průběhu prezidentských voleb v roce 2016 americké tajné služby, a proti nim postavil vehementní tvrzení Vladimira Putina, že Rusko do amerických voleb nezasahovalo. Trump věnoval významnou část tiskové konference obhajobě vlastního vítězství a kritice vyšetřování ruského vměšování.

Donald Trump se vrací do Bílého domu
Donald Trump se vrací do Bílého domu • Autor: REUTERS

Vlastně se zdálo, že vyšetřování považuje za největší překážku dobrých vztahů mezi mocnostmi. Později, v rozhovoru pro spřátelený televizní kanál Fox News výslovně prohlásil, že „Rusko a Spojené státy rozeštvává vykonstruovaný hon na čarodějnice”. Pokud jde o samu  tiskovou konferenci, Trump na ní pronesl, že „Oni (americké tajné služby) říkají, že si myslí, že to bylo Rusko. Já mám prezidenta Putina. Ten právě prohlásil, že to Rusko nebylo… Mám velkou důvěru ve vlastní lidi ze zpravodajství, ale řeknu vám, že prezident Putin byl dnes ve svém odmítnutí (obvinění) extrémně pevný a silný”.  Zdá se, tyhle věty Američany otřásly.

Kritika přichází tentokrát z mnoha stran. Newt Gingrich, obvykle jeden z největších obhájců Trumpa, je právě autorem výroku citovaného v titulku serveru Politico – tedy že Trumpovy výroky na společné tiskové konferenci s Putinem „jsou největší chybou za jeho působení v úřadu a musí být okamžitě opraveny”.

Čtěte také: Trump se opět překonal

Čtěte také: Žádný Perry Mason nebude

Čtěte také: Trump jistě bude tvrdý

John McCain, který je ovšem s Trumpem v dlouhotrvajících sporech, prohlásil, že „žádný dosavadní prezident se nikdy tak pokořujícím způsobem nesklonil před tyranem”. Lídr republikánů v Kongresu Paul Ryan Trumpa upozornil, že informace o vměšování Rusů do voleb „nejsou pouze zjištěním tajných služeb, ale také poznatkem sněmovního výboru. Prezident musí pochopit, že Rusko není naším spojencem”. Danielle Pletka, šéfka zahraničněpolitické sekce konzervativního think tanku American Enterprise Institute spojovaného třeba s Johnem Boltonem, pak tweetovala, že summit byl „sestupnou spirálou hororu”.

Nad všeobecným zděšením, pohoršením a slovy o zradě se samozřejmě vznáší otázka, proč to celé Trump dělá. „Nad Bílým domem teď visí jediná zlověstná otázka: co mohlo prezidenta Trumpa přimět k tomu, aby postavil zájmy Ruska před zájmy Spojených států? Milióny Američanů se budou i nadále ptát, zda jediným možným vysvětlením jeho nebezpečného chování není možnost, že prezident Putin disponuje informacemi, které by mohly prezidenta Trumpa poškodit,” prohlásil šéf demokratických senátorů Chuck Schumer.

The Economist ještě připomíná, že pokud jde o pondělní schůzku, známe její začátek v podobě krátkého potřesení rukou, a pak její konec, což byla ona surreálná tisková konference. Uprostřed se nachází více než dvouhodinové setkání obou prezidentů mezi čtyřma očima. A co se odehrávalo za zavřenými dveřmi, je čistě na naší představivosti.

Protesty před Bílým domem
Protesty pře Bílým domem • Autor: REUTERS

 

Reklama
Reklama