sobota 26. 11. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

„Nech mě to shrnout, jestli tomu dobře rozumím,“ zamyslel se její kolega z listu The Financial Times, Gideon Rachman. „Takže ty dáváš výpověď v práci, která ti jde, máš díky ní peníze, respekt, svobodu, pozlátko i flexibilitu. A měníš ji za něco, co je hůř placené, těžší, nepřinese ti to ani svobodu, ani lesk, je to mimořádně stresující a možná v tom ani nebudeš dobrá. Je to tak, nebo mi něco uteklo?“

Takhle Rachman reagoval na rozhodnutí své kolegyně, komentátorky FT Lucy Kellaway, která se po 31 letech rozhodla opustit redakci a postavit se od příštího června za katedru před třídu plnou teenagerů v rámci iniciativy Now Teach.  Ta se snaží přesvědčit úspěšné lidi různých oborů, aby se v druhé polovině kariéry věnovali předávání znalostí a zkušeností.  A to v situaci, kdy se Londýn potýká s nedostatkem učitelů.

Reklama
Reklama

Důvody odchodu líčí Kellaway v osobním sloupku, kde se dotýká i proměn pracovního trhu. Učitelé ztrácejí prestiž, zatímco v bankovním sektoru, obchodním právu či na vrcholných manažerských pozicích dnes člověk nenajde nikoho nad padesát.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Spiknutí Hygge. To je název dlouhého čtení o posedlosti, s níž Británie letos vzývala typicky dánský koncept „hygge“. Tedy nejen obtížně vyslovitelný, ale především obtížně definovatelný pocit a chování, které jsou hluboce zakořeněny v dánské mentalitě. Nabízejí se překlady někde mezi útulností, pohodlím, příjemností a pohodou, ale žádný z nich není zcela přesný.

Jak popisuje Charlotte Higgins ve svém textu pro The Guardian, Britové z hygge v roce 2016 šíleli. Nejenže tu na toto téma vyšlo více než deset samostatných knih, ale noviny na to téma napsaly přes dvě stě samostatných článků (v roce 2015 jich bylo pouze 40). Spolu s Brexitem a trumpismem se hygge objevuje mezi slovy roku, které vyhlašuje Oxfordský slovník.

Reklama
Reklama

Higgins si toto třeštění vysvětluje tím, že Británie letos prochází velmi bouřlivým a destabilizujícím vývojem - a právě skandinávský ideál domáckosti s rozsvícenými svíčkami, ozdobnými záclonkami a svařenými nápoji nabízí v nejistých časech pocit bezpečí.

Takový zájem o hygge zaskočil i samotné Dány, kdy profesor lingvistiky z univerzity v Roskilde, Carsten Levisen, tvrdí, že by již o mezinárodní slávě hygge stálo za to uspořádat konferenci.  Hygge má ovšem i své stinné a v Dánsku opovrhované stránky: koncept domáckosti, malých radostí, antimodernosti, obrácení se k rodině a nezájem o velké události i politiku je pevně spjatý s historií malého národa.

V hygge se skrývá také obrovská konformizující síla, kterou ve svém románu Uprchlík kříží svou stopu z roku 1933 vyhmátl a kritizoval spisovatel Aksel Sandemose.  Kniha ve své době vyvolala velký poprask díky přesným popisům stádnosti a až agresivního lpění na skromnosti ve fiktivním městečku Jante.

Podobnou zkušenost, kdy bylo hygge na obtíž, líčí i německý fotbalový manažer Sepp Piotek, který připravoval dánský národní team na jeho první účast na mistrovství světa konaném v roce 1986. „Celkový postoj byl takový, že být v národním týmu by měla být zábava a pohoda,“ udivilo tehdy Pioteka.

Toto mentální nastavení podle mnoha komentátorů komplikuje i politické klima Dánska. Mít spory a diskutovat složité věci totiž vůbec není hygge.

Reklama
Reklama