Vypukla světová oslí krize: Čína nemá dost zvířat pro tradiční medicínu
Střežte se být zvířetem, je-li v dohledu tradiční čínská (východoasijská) medicína. Případy nosorožčích rohů, které pytláci zabitým zvířatům uřezávají a následně melou na bezcenný, nicméně ve východní Asii žádaný prášek, jenž údajně funguje na mužskou potenci, jsou dobře známé. Ale jak píše server Quartz, požadavky čínských lékárníků a pacientů nyní dohnaly i osly.
Želatina z oslích kůží je jedním z tradičních čínských přípravků. Na rozdíl od rohoviny nejsou její účinky naprostý nesmysl, používá se jako lék proti anémii či proti stárnutí – a také samozřejmě jako afrodiziakum, což už je hloupost. Její účinky jsou totožné jako u téměř libovolné jiné želatiny - třeba hovězí, kterou najdeme v gumových medvídcích, nebo ještě lépe té z mořských řas. Ovšem v očích tradiční čínské medicíny je osel zkrátka starý dobrý osvědčený osel.
Čínská oslí populace se proto za poslední dvě dekády ztenčila na polovinu, z jedenácti milionů kusů na dnešních necelých šest; což částečně souvisí i se změnou zemědělské politiky, ve které začínají převažovat obilniny. Úbytek oslů se ještě zrychluje s tím, jak čínská střední vrstva bohatne a může si dovolit “luxusní” požitky v podobě tradičních přípravků. Čína se proto v posledních letech obrátila k africkým zdrojům - a v Africe následně začala “dosud největší oslí krize”.
Ceny oslů v některých afrických státech vzrostly desetinásobně, což je dobrá zpráva pro jejich chovatele, ale špatná pro prosté zemědělce, pro něž je osel důležitým pracovním pomocníkem. Rozmohly se i krádeže oslů a jejich pašování. Osel začal být nedostatkovým zvířetem, takže Uganda, Tanzanie, Mali či Senegal zavedly zákaz oslích porážek. Jedinou africkou výjimkou je Keňa, která naopak zřídila hned troje oslí jatka - ale aby dostála poptávce, musí zcizovat tanzanské osly.
Čína se proto rozhodla, že se pokusí svou oslí populaci znovu rozhojnit, ale mezitím se dívá i do dalších koutů planety. Oslí krize proto možná brzy čeká i Střední a Latinskou Ameriku.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
