pondělí 19. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Mys Morrise Jesupa je nejsevernějším kouskem pevniny na světě. Tento výběžek Grónska, který leží zhruba 400 mil jižně od severního pólu, k sobě letos přitáhl pozornost klimatologů celého světa – po celých 60 hodin se zde teploty pohybovaly nad stupněm mrazu a 26. února padl nový teplotní rekord, celých 6 stupňů nad nulou. V oblasti, kde po většinu zimy ani nesvítí slunce a teploty zde běžně klesají pod mínus 30, je takový teplotní výkyv něco nevídaného. Říká se, že nikde jinde na světě se globální oteplování neprojevuje tak rychle jako právě na Arktidě, a letošní zima to pouze potvrzuje. Americký web Vox se ohlíží za letošní zimou a přináší hned pět alarmujících zpráv.

Screen_Shot_2018_02_27_at_11.35.43_AM

Reklama
Reklama

Letošní zima byla na Arktidě historicky vůbec nejteplejší: Meteorologické stanice naměřily průměrnou teplotu během zimy o 4,9 stupně Celsia vyšší, než je dlouhodobý průměr. Pouze dvakrát v historii během zimy teploty vystoupaly nad stupeň mrazu, a vždy pouze na krátkou dobu – oněch zmíněných 60 hodin teploty nad nulou, které naměřila stanice Morrise Jesupa, „jsou teploty, které tu míváme normálně v květnu,“ říká klimatoložka Ruth Mothrram z Dánského meteorologického institutu. Občasné teplotní výkyvy jsou na Arktidě přirozené, problémem je, že v posledních letech k nim dochází častěji, trvají déle a jsou intenzivnější než dříve, konstatují experti a mluví o „extrémních vlnách tepla“. Letošní zima na Arktidě byla třetí nejteplejší v řadě za sebou.

Arktické teploty ovlivňují počasí jinde: Američtí vědci publikovali studii ukazující souvislost mezi abnormálně vysokými teplotami na Arktidě a extrémně studeným počasím v USA. Na letošní Nový rok bylo na některých místech na východním pobřeží USA méně než – 17 stupňů Celsia, zatímco na Arktidě se tou dobou teploty držely pouze lehce pod nulou. Vědci zatím nejsou schopni s absolutní jistotou prokázat, že spolu tyto dva jevy souvisí, přicházejí nicméně s novými důkazy, které souvislost naznačují. A můžeme uvést i jeden evropský příklad – letos v únoru poprvé po šesti letech nasněžilo i v Římě a teploty tam spadly až k mínus 15. Kde bylo tou dobou tepleji? Na Arktidě.

https://www.youtube.com/watch?v=JZkD9TFXrdU

Rekordně nízké množství ledu na Arktidě:  Na severním pólu není pevnina, pouze obrovské množství ledu. Každý rok přes zimu se ledová plocha zhruba zdvojnásobí ze 4,8 na 9,6 milionu čtverečních kilometrů, a přes léto pak zase tato masa rozmrzá. V posledních letech nicméně množství ledu, které se na Arktidě během zimy vytvoří, neustále klesá - a ani letošní rok nebyl výjimkou. Rozsáhlé oblasti Arktidy prostě nezamrzly, a tak poprvé v historii mohla v únoru ruská obchodní loď proplout Severním ledovým oceánem a doručit zásilku z Jižní Koreje až do Francie.

Led na Arktidě je stále tenčí: Nejenže ledu neustále ubývá, ten zbývající je tenčí, náchylnější k výkyvům teplot a snáze roztaje. Tenčí led mimo jiné znesnadňuje život ledním medvědům, kteří plovoucích ker využívají k lovu potravy. Tání ledů zatím samo o sobě nezpůsobuje růst hladiny oceánů, je problematické z jiného důvodu. V oblasti mizí bílý led a nahrazuje jej tmavá voda, která přitahuje víc slunečního záření a vede k dalšímu oteplování celého regionu. Roztáčí se tak spirála událostí, která akceleruje proces oteplování a úbytek ledu v oblasti.

Arktida úplně bez ledu? Množství ledu na Arktidě se měří od roku 1970 a je tak těžké prokázat, že dnes dochází k největšímu úbytku ledu v historii, jak se mnozí obávají. Vědci však pomocí studia permafrostu a ledu v oblasti byli schopni odhadnout vývoj za posledních 1500 let a jejich závěry skutečně potvrzují, že jsme dnes svědky úbytku ledu, který v minulosti jednoduše neměl obdoby. Během několika desetiletí by se množství ledu na Arktidě mohlo smrsknout do plochy jen o trochu větší, než je Texas. A poslední tři extrémně teplé zimy vedou mnohé vědce k obavám, že tempo úbytku ledu může být nakonec ještě mnohem rychlejší, než předpokládali – a Arktida bez ledu je tak realitou blízké budoucnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Nejdražším městem světa je už popáté v řadě Singapur, o druhé místo se dělí Paříž a Curych. V první desítce jsou ještě další tři evropská města. Vyplývá to z nových čísel o životních nákladech v největších světových metropolích, které dvakrát do roka vydává analytická společnost Economist Intelligence Unit, sestra magazínu The Economist.

Do indexu drahoty pronikla letos i Praha. V žebříčku je sice až na 82. místě, ale povyskočila o 13 příček nahoru – čímž se dostala mezi sedm největších skokanů. Zpráva EIU Prahu nijak zvlášť nerozebírá, důvodem vzestupu ale nejspíš bude loňské uvolnění kurzu koruny, kvůli kterému česká měna zpevnila za poslední rok jako málokterá jiná, a také zvýšení české inflace, byť ta se na světové poměry drží stále na velmi mírné úrovni kolem dvou procent. V absolutní výši cen nicméně patří Praha mezi levnější města – oproti New Yorku, který v celé studii slouží jako referenční bod pro všechna ostatní města, jsou v Praze ceny o třetinu nižší.

Reklama
Reklama

Měnové pohyby jsou autorů studie jedním z nejdůležitějších vlivů, které žebříčkem hýbou. Americká města díky propadu dolaru klesla, naopak Evropa vychází dráž než loni. Uzbecký Taškent se v žebříčku propadl kvůli devalvaci o 35 míst, Mexico City naopak šlo výrazně nahoru kvůli měnovým pohybům, souvisejícím s dohady o nové podobě obchodní dohody NAFTA. Také chilské Santiago poskočilo vzhůru - díky vyšší ceně mědi a posílení měnového kurzu.

Index životních nákladů se měří na základu více než 400 položek, spotřební koš obsahuje nejrůznější zboží a služby. Studie vzniká mimo jiné jako vodítko pro nadnárodní firmy, aby dokázaly správně odhadnout férovou úroveň výloh pro zaměstnance vyslané do cizích zemí. Pokud jde o konkrétní položky, pak namátkou kilo chleba stojí v Singapuru 3,71 dolaru, sedmička vína 23,68 dolaru, krabička cigaret 9,66 dolaru a litr benzínu 1,56 dolaru. Jako nejlevnější byl vyhodnocen syrský, válkou zdevastovaný Damašek a dále Caracas, zasažený stejně jako zbytek země ekonomickou krizí, a kazašské město Almaty.

 

Nejdražší města (New York = 100)

1. Singapur (116)
2–3. Paříž (112)
2–3. Curych (112)
4. Hongkong (111)
5. Oslo (107)
6–7. Ženeva (106)
6–7. Soul (106)
8. Kodaň (105)
9. Tel Aviv (103)
10. Sydney (102)

 

Největší skokani*

1. Mexico City (74)
2. Santiago (72)
3. Petrohrad (60)
4. Kyjev (55)
5. Praha (67)
6. Bělehrad (60)
7. Pretoria (55)
8. Moskva (66)
9. Johannesburg (58)
10. Madrid (85)

* Mezi skokany se dostala města, která v celkovém pořadí poskočila o nejvíc příček nahoru (Praha o 13, Mexico City o 23). Čísla v závorce uvádějí úroveň cen oproti New Yorku. Třeba Kyjev vychází levněji než Praha, ale mezi skokany je výš, protože poskočil o víc příček. Praha, Bělehrad a Pretoria poskočily shodně o 13 příček, takže se dělí mezi skokany o páté až sedmé místo.

Reklama
Reklama