úterý 1. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Tunisko schválilo zákon, který má potenciál posílit práva žen v celém arabském světě. Jeho cílem je chránit ženy před násilím a poprvé v dějinách severoafrické země se výslovně zabývá i domácím násilím. Zakazuje a vyměřuje tresty například i za znásilnění v manželském svazku. Až dva roky vězení budou napříště hrozit také za sexuální obtěžování na veřejnosti. Ruší se též archaický zákon, podle něhož znásilnění zpětně přestává být trestným činem, pokud se násilník a oběť stanou manželi - což se v praxi pochopitelně dělo proti vůli žen.

Do zákona, který bude platit od začátku roku 2018, se promítla práce tuniských poslankyň. Ženy tvoří třetinu parlamentu, nejvíce v arabském světě. Deník Süddeutsche Zeitung ve svém textu cituje například ministryni pro rodinu Nazihu Laabidi, která hovoří o “historickém projektu” a pochvaluje si jednoznačnou podporu zákona. Souhlasily s ním všechny parlamentní strany včetně místní parlamentní větve islamistů.

Poslankyně Bochra Belhaj Hmida pak v citovaném textu zdůrazňuje, že domácí násilí přestalo být soukromou záležitostí. Stažení trestního oznámení - například pod tlakem násilníka nebo rodiny zbité či znásilněné ženy - již podle nového zákona nemá vést ke konci vyšetřování. Policisté, kteří budou oběti odrazovat od nahlášení násilného činu, budou sami postihováni.

Tunisko je jedinou zemí, která se - jakkoli pomalu, bolestně, pod tlakem velkých ekonomických i politických problémů - od revolty arabského jara posouvá ke svobodnější společnosti. Nyní se stává testovacím území širších ženských práv. Samozřejmě bude důležité sledovat zavádění nového zákona do praxe i to, jak dopadne naděje, že bude zdejší příklad výhledově inspirovat ostatní arabské státy.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Léto bývá v politice na zásadní události skoupé, ale pro Bílý dům ani tohle pravidlo neplatí. Série personálních změn, k níž došlo v minulých dnech, k sobě opět poutá pozornost nejen v USA. Nejnovějším padlým členem Trumpovy administrativy se v úterý stal již bývalý šéf komunikace Anthony Scaramucci, který ve funkci vydržel pouhých deset dní.

Už Scaramucciho jmenování do funkce šéfa komunikace Bílého domu bylo pro většinu pozorovatelů zcela nepochopitelné, neboť bývalý manažer hedgeového fondu neměl žádné zkušenosti s prací v médiích či komunikaci. Navíc v minulosti podporoval Hillary Clinton, nemá hlubší kontakty s republikánskou stranou ani to není antiglobalista jako někteří lidé z úzkého Trumpova kruhu. Proč se prezident rozhodl jmenovat právě jeho, je tedy značně nejasné, nicméně Scaramucci se do nové práce vrhl s plnou vervou. Hned na první tiskové konferenci několikrát všechny přítomné ujistil, „jak moc miluje prezidenta“ - a zároveň vyhrožoval, že „nebude váhat vyhodit všechny zaměstnance Bílého domu“ ve snaze zastavit úniky informací.

Reklama
Reklama

V reakci na Scaramucciho jmenování rezignoval oficiální mluvčí Bílého domu Sean Spicer, který o chystané změně nebyl informován a Scaramucciho nepovažoval za schopného výkonu funkce. Sám Scaramucci však Spicera přežil o pouhých deset dní. Osudným se mu pravděpodobně staly vulgární výroky v rozhovoru pro New Yorker – slova padla na adresu bývalého Trumpova personálního šéfa Reince Preibuse a také poradce Steva Bannona. Trump jeho obscénní výroky nekomentoval, sám má ostatně na svém kontě podobné.

Odvolání Scaramucciho však představuje pouze jednu epizodu v personálním seriálu. Zdá se, že se Scaramuccim nebyl spokojen další nový muž v Bílém domě – generál John Kelly. Vysloužilý čtyřhvězdičkový generál a bývalý mariňák vedl ministerstvo vnitřní bezpečnosti a Trump jej jednou nazval „hvězdou mé administrativy“. Nicméně několik dní po Scaramucciho jmenování Trump oznámil, že Kelly na pozici šéfa kanceláře Bílého domu nahradí Reince Preibuse. A tato změna svými důsledky dalece přesahuje Scaramucciho epizodické působení.

Šéf kanceláře Bílého domu (chief of staff) hlídá prezidentův program a rozvrh. Rozhoduje, kdo, proč a s čím může prezidenta rušit v oválné pracovně. A v jeho pravomoci je i dohled nad jednotnou komunikační strategií Bílého domu. Bývá po prezidentovi nejmocnější postavou Bílého domu. Preibus byl ovšem dlouhodobě vnímán jako slabá figura, kterou obcházeli jiní vlivní obyvatelé Bílého domu, zejména pak zmíněný poradce Bannon či poradce-zeť Jared Kushner. Preibus nezvládal kočírovat mocenské frakce, navíc nebyl schopen vyřešit dlouhodobý problém úniku informací.

Jmenováním člověka s autoritou, jíž se těší generál Kelly, tak Trump evidentně doufá, že se mu konečně podaří nastolit disciplínu a pořádek. Podle nejnovějších zpráv už Kelly nastavil nová pravidla komunikace v rámci Bílého domu, omezil přístup k prezidentovi a všem dal jasně najevo, že mu prezident udělil pravomoc provést veškeré změny, které považuje za nutné.

„Základním problémem je Donald Trump. Během dosavadních šesti měsíců ukázal, že nemá představu, jak vládnout. A je Kellyho zodpovědností, aby mu to ukázal,“ cituje Aktuálně.cz publicistu Chrise Whipplea, autora historické knihy o úřadu šéfa kanceláře Bílého domu.

 S nejvyšší pravděpodobností to byl právě nátlak Kellyho, který vedl ke Scaramucciho propuštění. Jak dlouho generál vydrží ve funkci a zda se mu vskutku podaří omezit úniky informací, které proudí z Bílého domu, ukážou následující měsíce. „Říct Anthonymu Scaramuccimu, že je mimo a že musí odejít, je pro šéfa kanceláře snadné. Ale když půjde o prezidentovu dceru, tak snad můžete říct Udělala jste to špatně, ale nemůžete říct Jste propuštěna,“ cituje zmiňovaný web Ariho Fleischera, tiskového mluvčího prezidenta Bushe.

Reklama
Reklama