V roce 1972 byla volební účast v (západním) Německu neuvěřitelných 91, 1 %. Při posledních volbách v roce 2013 již jenom 71, 5 %. Pouze Portugalsko zaznamenalo podobně masivní pokles volební účasti. Německý magazín jetzt.de přináší reportáž z oblastí, které mají vysoké procento nevoličů. A kdože ti nevoliči jsou?
Podle statistik v Německu existují dvě skupiny, u kterých je možné pozorovat neustále klesající volební účast. První jsou mladí lidé – k posledním parlamentním volbám přišlo pouze 60 % voličů v rozmezí 21 – 24 let. Druhou skupinou pak jsou chudí lidé. Jak uvádí výzkum Bertelmanovy nadace z roku 2013: „nezaměstnanost, dosažené vzdělání a kupní síla“ jsou hlavní faktory ovlivňující volební účast.
V Mnichově je čtvrtí s nejnižší volební účastí Milbertshofen – naposledy zde volilo pouze 61, 5 % obyvatel. Milbertshofen je chudá dělnická čtvrť a jediné, co vystupuje z betonové šedi, je obrovské nákupní středisko Mira. Právě zde se schází místní mládež.
Na otázku, zda plánují jít v neděli volit, nejprve žádná z několika dívek, které sedí před MacDonaldem, nechce odpovědět, nakonec prý „nejspíš budou mít něco lepšího na práci“ a „stejně nic nezměníme“. Volby vnímají asi jako vyšetření u lékaře kvůli možné pohlavní chorobě: jít volit je možná rozumné, ale hlavně komické, směšné a trapné.
Je důležité politiku přibližovat a vysvětlovat mladý lidem.
Robert Vehrkamp z Bertelmanovy nadace, který zde vede program Budoucnost demokracie a je autorem několika studií o nevoličích, říká, že nechodit k volbám je nakažlivé, a zásadní vliv tak mají rodiče a prostředí, v němž jedinec žije: "Dnes poprvé v Německu máme generaci mladých lidí, kteří vyrostli v prostředí, kde je normální k volbám nechodit. Když jako mladý k volbám několikrát nepůjdete, stane se to pro vás normou.“
Německý expert dále varuje, že etablované strany navíc dnes do těchto čtvrtí prakticky nechodí, kampaň zde nedělají a soustředí se hlavně na voliče, u kterých mají jistotu, že k volbám opravdu půjdou. Odstřižení politiků od problémů těchto lidí tak pouze narůstá. Vidět je to ostatně i v mnichovském Milbertshofenu – plakáty CDU, socialistů či Zelených prakticky neuvidíte, na rozdíl od fotografií politiků AFD či komunistů.
Dalšími dvěma vyzpovídanými mladými (ne)voliči jsou Dennis, jehož otec pochází ze Senegalu, a Hijam, který je původem ze Severní Afriky. Oba byli v Německu vychovaní, mají volební právo, Hijam však k volbám rozhodně jít neplánuje a Dennis je na rozpacích. Na rozdíl od kamaráda proti politice nic nemá, jenom s ní nepřijde moc do kontaktu, a vlastně neví, podle čeho by se měl rozhodnout. Na konci rozpravy s německou reportérkou nakonec přislíbí, že k volbám půjde - „kvůli ní“.
Příběh tak ukazuje, jak důležité je politiku přibližovat a vysvětlovat mladým lidem. S tím souhlasí i Vehrkampf, podle kterého jsou ideálním místem pro politické vzdělávání školy. Německý expert vyzdvihuje nejrůznější projekty a simulace, skrze které se mladým lidem přiblíží nejen faktické informace, ale získají zároveň praktickou zkušenost s tím, jak důležité je být součástí rozhodovacího procesu.
Vehrkampf nicméně varuje před častým nešvarem. „Takové projekty fungují většinou jen na těch školách, jejichž žáci k volbám tak jako tak půjdou. Je nutné tyto iniciativy přinášet všude," nabádá.
Předchozí díly předvolebního seriálu:
Kosmopolitní, tolerantní, liberální. Ani dva roky neklidu Německo zásadně nezměnily
Mocný německé bulvár pomáhá kancléřce
Kde jsou ruští hackeři, ptá se Německo
Přísně na Řeky, nebo na diesely? Koho si vybere Angela Merkel do nové vlády
S uprchlíky jsem chybu neudělala, zopakovala kancléřka
Angela Merkel ve světě: respekt i ničitelka západní civilizace
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
