Přibývá zabitých novinářů, ubývá svobody tisku včetně Evropy

Možná to měl být jen cynický vtip, který se nepovedl, možná chtěl Miloš Zeman udělat dojem svou přímočarostí. Poznámka, kterou utrousil o víkendu po boku Vladimira Putina, každopádně příliš humorná nebyla. Pokud má český prezident dojem, že „novinářů je příliš, měli by se likvidovat“, měl by si prostudovat následující infografiku s některými příběhy, na které by se nemělo zapomínat.

Od roku 2000 zahynulo po světě při výkonu práce 876 žurnalistů. Čísla navíc ukazují, že situace se zhoršuje. Dvě pětiny případů jsou z posledních pěti let. (O dvou takových příbězích jste četli loni i u nás – viz jeden archivní text zde a jeden z aktuálního čísla). Existuje i možnost sledovat aktuální počty on-line za letošní rok. Podle statistik na stránkách Reporters Without Borders (RSF) od začátku roku zahynulo 11 novinářů. Dalších 369 jich je po světě uvězněno.

Trend posledních let je obvykle vnímán s velkým znepokojením. Tragickým vývojem se zabývala před časem Rada bezpečnosti OSN. Předloni přijala rezoluci, ve které se píše o „hlubokém znepokojení z narůstajících rizik, kterým jsou novináři a zaměstnanci médií vystaveni, ať už jde o zabití, únosy nebo zajetí jako rukojmí“.

Proč úmrtí přibývá? Důvodem je nárůst terorismu a autoritářských režimů, beztrestnost pro pachatele činů (jen každé desáté úmrtí se povede objasnit) i rozmach on-line žurnalistiky, která otvírá možnost podávat svědectví z konfliktních zón daleko většímu počtu lidí než dřív.

V součtu od přelomu tisíciletí zemřelo nejvíc novinářů v Iráku, Sýrii, Filipínách, Pákistánu, Somálsku, Brazílii, Mexiku, Rusku, Afghánistánu a Kolumbii. Vzrůstá procento těch, kteří zahynuli jako novináři na volné noze nebo při práci pro on-line média.

Kromě vzrůstajících bezpečnostních rizik se zhoršují i podmínky pro práci novinářů z hlediska svobody tisku. Globální zhoršení je hlavně dílem zemí považovaných dříve za stabilní demokracie garantující nezávislost médií. Jak ukazuje World Press Freedom Index za rok 2017, velké zhoršení je vidět i v Evropě.

Miloši Zemanovi by to možná znělo jako prázdný idealismus, ale jak říká generální tajemník RSF Christophe Deloire: „Demokratické země, které berou svobodu tisku jako jeden z pilířů svojí existence, musí zůstat vzorem pro zbytek světa, nikoli naopak.“ Demokracie, která se vzdá svobody tisku, podle Deloira „ztratí svoji duši“.