pondělí 27. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Saúdská Arábie a Rusko se blíží k dohodě, která by nasměrovala největší exportéry ropy k dalšímu přiškrcení produkce až do konce příštího roku. Cílem je udržet nynější trend stoupajících cen; dohoda má být potvrzena tento čtvrtek na zasedání ropného kartelu OPEC ve Vídni, na který jsou přizváni i jiní velcí vývozci ropy jako Mexiko či právě Rusko, které jinak není členem OPEC. Píše o tom agentura Bloomberg nebo deník Financial Times jako o jedné z hlavních zpráv na finančních trzích pro tento týden.

OPEC je sdružením převážně arabských zemí, kde má Saúdská Arábie coby největší exportér na světě hlavní slovo. Dohoda by měla navázat na to, co se domluvilo před rokem. OPEC se spolu s Rusy loni v listopadu dohodl, že celkovou produkci ropy přiškrtí o 1,8 milionu barelů denně. Cena ropy na světových trzích mezitím stoupla skoro o třicet procent na víc než 63 dolarů na barel, což je nejvíc za poslední dva roky.

Reklama
Reklama

Ve čtvrtek má ve Vídni padnout rozhodnutí, jak dlouho bude omezení těžby ještě trvat. Původně se mluvilo o konci letošního roku, pak o březnu 2018, nyní se jako nejpravděpodobnější zdá až konec příštího roku. Právě o to se snaží Saúdové, největší otázkou je tedy postoj Ruska. Pro ruský ropný průmysl není další šroubování cen zas tak nutné – ruský státní rozpočet pro příští rok stojí na ceně 40 dolarů za barel. Na druhé straně v Rusku těží ropu více společností a všechny nejsou pod stoprocentní kontrolou Kremlu - takže držet je všechny na uzdě v době, kdy by šlo vyšších cen využít, není úplně snadné.

Státy, které se ve Vídni sjedou, dohromady kontrolují 60 procent světové produkce ropy. Bloomberg ve zvláštním článku poukazuje na zvláštní situaci, kdy ruský prezident Putin je v nynější době tím, kdo s cenou ropy dokáže zahýbat nejvíc, ačkoli Rusko – jak již bylo řečeno - není členem OPEC, který měl vždy hlavní slovo.

Putin poslal ceny vzhůru už minulý měsíc, kdy byl saúdský král Salman poprvé na návštěvě Moskvy a ruský prezident po jednáních naznačil, že by na další utlumení těžby mohl kývnout. Sám by možná těžbu tolik neškrtil, dohoda se Saúdy je však pro něj výhodná vzhledem k možnosti zobchodovat ji za větší geopolitický vliv na Blízkém východě.

Graf Bloomberg
Autor: Bloomberg

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Zatímco v českém kontextu zatím kampaň #MeToo a obecně problém sexuálního násilí a obtěžování politici buď vůbec nekomentují, nebo vše bez elementární znalosti přímo zesměšňují (naposled třeba Václav Klaus junior ve svém pravidelném sloupku na Novinkách), ve Francii naopak berou násilí páchané na vlastních občanech a občankách velmi vážně.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu oznámil, že boj se sexuálním násilím představuje jeden z nejdůležitějších úkolů jeho vlády. „Není přijatelné, aby Francie byla jednou ze zemí, kde se ženy bojí,“ prohlásil Macron během debaty organizované vládou při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách.

Reklama
Reklama

Hanbu za tyto činy by podle něj měly přestat nést oběti takových zločinů, a naopak ji začít nést jejich pachatelé. Macron rovněž požádal o minutu ticha za celkem 123 žen, které loni ve Francii zemřely rukou bývalého nebo současného partnera. Ocenil také současný „rámus“, který se spustil po odhalení násilí a obtěžování, které desítky let páchal hollywoodský producent Harvey Weinstein - a které spustilo celosvětovou virální vlnu, v rámci níž svoje zkušenosti sdílejí běžní lidé (a ženy zejména).

Organizace pomáhající obětem násilí Macronova slova ocenily, ke konkrétní podobě představeného „akčního plánu“ nicméně měly výhrady, třeba týkající se výše finančních prostředků, které chce na jednotlivé kroky plánu vyčlenit a jež prý nejsou dostatečné. Některé z návrhů už každopádně míří do parlamentu: promlčecí lhůta u sexuálního násilí spáchaného na mladistvém se má z dvaceti let prodloužit na třicet, agresivní obtěžování ve veřejném prostoru by se nově mělo pokutovat a měla by se změnit úprava podmínek souhlasu mladistvých.

Nyní sice ve Francii není legální mít sex s někým mladším patnácti let, pokud však k němu dojde, netrestá se jako znásilnění, pokud dotyčný mladistvý se sexem souhlasil. Jde o kontroverzní úpravu - naposled vyvolal bouřlivou debatu případ, v němž šlo o jedenáctiletou dívku a osmadvacetiletého muže. Žalobce muže neobvinil ze znásilnění, přestože dotyčný dívku zjevně zmanipuloval a zneužil. K soudu jde případ v únoru.

Macron zjevně mířil i k podobně znepokojenému publiku, jaké se hojně vyskytuje i v Česku – tedy znepokojenému tím, že současná debata negativně ovlivní vztahy mezi muži a ženami. Prezident totiž zdůraznil, že francouzská společnost „není puritánská“ (zřejmě tím myslel na rozdíl do americké) a že by současná debata neměla vést k situaci, kdy každý styk mužů a žen bude vzbuzovat podezření.

Reklama
Reklama