čtvrtek 1. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Americký deník New York Times, pravděpodobně nejznámější noviny současnosti, se rozhodl přistoupit ke kontroverznímu opatření - propustí část editorů, kteří kontrolují správnost publikovaných informací, a místo nich najmout píšící novináře. Deník vysvětluje svůj krok zhruba takto: editoři dohlížející na správnost obsahu už v dnešní době nejsou tolik potřeba, protože na internetu je neustále připravená armáda kritických čtenářů, kteří na chyby upozorní mnohem rychleji.

„Naši fanoušci na sociálních sítích a čtenáři na internetu dnes fungují jako kolektivní hlídací pes, který je mnohem ostražitější a aktivnější, než může být jakýkoli jednotlivec,“ uvedl vydavatel  Arthur Sulzberger Jr ve vysvětlení pro zaměstnance, které zveřejnila agentura Reuters.

Reklama
Reklama

Mimořádně kritický ohlas sklidila hlavně informace, že Timesy zruší pozici takzvaného veřejného editora. Ten má v popisu práce čtení už zveřejněných textů a hledání chyb. Veřejný editor či ombudsman je prostředníkem mezi čtenáři a listem, který dohlíží také na dodržování etických standardů. Noviny tuto pozici vytvořily před 14 lety poté, co vyšlo najevo, že jeden z novinářů opisoval články z jiných médií, aniž je náležitě citoval.

Některým editorům list nabídne, že je vyplatí. Pokud se nenajde dost dobrovolníků, kteří by nabídku přijali, přistoupí k propouštění, oznámil. Za ušetřené peníze chtějí noviny najmout nové novináře, především reportéry.

Timesy prý také otevřou větší část obsahu ke čtenářským komentářům. Nyní bylo možné komentovat jen asi 10 procent článků, píše britský The Guardian, který změny rozebírá. Opatření je jedním z kroků, jimiž se chtějí NYT přizpůsobit digitálnímu věku. Ačkoli web New York Times má dnes 2,2 milionu předplatitelů, trpí nedostatkem příjmů z reklamy, který postihuje všechna tištěná média.

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V ulicích mrtvoly, na autech černé vlajky. Na ostrově Mindanao na jihu Filipín už desátý den zuří těžké boje, kterých se kromě pěších vojáků účastní i obrněná auta a helikoptéry. Filipínské vládní jednotky se snaží získat kontrolu nad městem Marawi, které ovládají islámští radikálové. V boji už zahynuly desítky lidí a stovky jsou na útěku, píše britský deník Financial Times. A ve své analýze varuje, že jihoasijská země se islamistů nejspíš jen tak nezbaví. Vše totiž nasvědčuje tomu, že na Filipínách se rodí nový chalífát Islámského státu.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte dosud považoval za svého hlavního nepřítele drogové gangy, kterým vyhlásil nesmiřitelnou válku. Prezident chtěl drogové dealery a mafiány prostě postřílet. Říkal to národu otevřeně a během jeho tažení už zahynuly tisíce lidí. Nyní má ale jiné starosti – jeho domovský ostrov ohrožují teroristé.

„Duterte zaměřil veškerou pozornost na zabití drogových baronů, ale pod nosem vlády bujel daleko větší problém. Islámský stát tady na Filipínách poprvé poskytl něco jako deštník zastřešující celý region bez ohledu na klanovou příslušnost či národnost,“ řekl pro Financial Times ředitel indonéského think-tanku Institute for Policy Analysis of Conflict Sidney Jones.

Na ostrově nyní panuje stanné právo a vojsko se snaží vytlačit povstalce z Marawi. Podle úřadů zahynulo nejméně 21 vojáků, 19 civilistů a 89 členů islámských milicí. Na místě proti vládním vojákům stojí bojovníci nejméně dvou extremistických skupin – Maute a Abu Sayyaf. Skupina Abu Sayaf je známá stínáním hlav západních rukojmí a také únosy lodí.

Bitva o Marawi začala poté, co se vládní jednotky neúspěšně pokusily zadržet lídra hnutí Isnilona Hapilona, který údajně měl být ve městě. Hapilon je jedním z nejhledanějších lidí na seznamu USA a emírem ISIS pro jihovýchodní Asii.

Ke skupinám Maute a Abu Sayyaf se ale přidávají také zahraniční bojovníci z Malajsie, Indonésie i států mimo region jihovýchodní Asie, kteří uposlechli volání Islámského státu. „Teď je zřejmé, že Isis má na Filipínách slušné možnosti a tahle hrozba jen tak nezmizí,“ říká Rohan Gunaratna ze singapurské S Rajaratnam School of International Studies. „Rozličné skupiny se tu sjednocují dohromady a podnikají společné operace.“

Odborníci varují, že stále více mladých lidí na ostrově Mindanao začíná být netrpělivých. „Mladí jsou neklidní a myšlenka chalífátu je pro ně svůdná. Stanné právo není řešením, jak urychlit mírový proces. Je potřeba ukázat zdejším muslimům jiný způsob, jak zlepšit jejich životy,“ řekl deníku ústavní expert Christian Monsod.

Reklama
Reklama