Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Polsko nakazili vegetariáni a cyklisté

Komise zkoumá kontroly na hranicích • Britští ministři a referendum • Potřebujeme novou Unii – bez Východu?

Autor: Profimedia, UPPA News
Autor: Profimedia, UPPA News

Navážeme-li volně na předešlé zprávy této rubriky, je třeba zmínit, že v Bruselu se ve středu uskuteční mimořádná schůzka k volnému pohybu lidí po Evropské unii.

Eurokomisař pro imigraci Dimitris Avramopulos k ní sezval zástupce Švédska, Dánska a Německa - tedy zemí, které v tomto týdnu zavedly na svých hranicích opět plošné kontroly. Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas označil za cíl schůzky „zlepšení koordinace, které by dotčeným zemím pomohlo vypořádat se s migračními tlaky“.

Dimitris Avramopoulos • Autor: Profimedia, TEMP EPA
Dimitris Avramopoulos • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Komise v tuto chvíli zkoumá legálnost zavedených norem, především švédského nařízení, že lidé cestující do země z Dánska musí na hranicích ukazovat doklady. Tahle procedura přitom mezi oběma státy zanikla v padesátých letech minulého století, kdy mezi sebou zavedly s velkým předstihem svůj vlastní vikingský „schengen“.

"Zdá se, že všechno se zatím odehrává podle pravidel,“ komentovala současný vývoj v severních končinách EU další z týmu mluvčích komise Tove Ernstová. "Sledujeme situaci velmi pozorně.“

Tváří v tvář masivním  běženeckým proudům křižujícím Evropu využilo už několik států (třeba Rakousko, Francie, Německo) paragrafu schengenské dohody, který každému členovi dovoluje obnovit za mimořádných okolností až na šest měsíců pohraniční kontroly. Švédsko se k těmto zemím přidalo poté, co přijalo absolutně nejvíc běženců z loňské vlny (skoro 200 tisíc) a tamní úřady dospěly k závěru, že další nekontrolovatelný příliv už pro tuto chvíli představuje neúnosné riziko.

Druhou zprávou navazující na minulé menu je Brexit.Premiér David Cameron oznámil, že i když jeho vláda vydá jako celek před blížícím se referendem o dalším setrvání Británie v Evropské unii „jasné stanovisko“, ministři jako jednotlivci dostanou právo stavět se mimo vládní půdu k věci naprosto svobodně.

David Cameron • Autor: REUTERS
David Cameron • Autor: REUTERS

Zatímco všeobecně se tedy očekává, že premiér Cameron se po téměř jistém vyjednání svých spíše mírných požadavků postaví do čela proevropského tábora, někteří jeho ministři a význační spolustraníci povedou kampaň za odchod z EU.

Cameron se tím podle komentátorů vyhnul hrozbě, že řada členů jeho kabinetu raději rezignuje, než by se nechali donutit k jednotnému referendovému Ano. Stejně se k evropské hádance postavil i premiér Harold Wilson při referendu o vstupu Británie do Evropského hospodářského společenství v roce 1975: dovolil svým ministrům, aby lidi přemlouvali k hlasování buď za, nebo proti.

Polský ministr zahraničí Witold Waszcykowski se pokusil napravit pověst své vlády, kterou západní média i politici stále tvrději kritizují kvůli tomu, že omezuje činnost ústavního soudu a chce dostat pod kontrolu veřejnoprávní média. Pokus dopadl katastrofálně, protože polský ministr ve své upřímnosti zjevně nepochopil, jak citlivý je Západ na některá slova.

Jan Cienski z deníku Politico cituje jeho výroky které jsou opravdu šťavnaté. Pro německý deník Bild například řekl, že jeho vláda chce jen zemi „vyléčit z některých nemocí“, které způsobuje „nová směs kultur a ras, svět tvořený cyklisty a vegetariány, kteří používají jen obnovitelné zdroje energie a kteří bojují proti každému symbolu náboženství“.

Polská premiérka Beata Szydlo (vepředu vpravo) a její strana PiS • Autor: Globe Media /  Reuters
Polská premiérka Beata Szydlo (vepředu vpravo) a její strana PiS • Autor: Globe Media / Reuters

Hodnoty těchto lidí nejsou slučitelné s „polskými hodnotami“, dodal ministr, který však trvá na tom, že obraz polské vlády v zahraničí je „falešný“, protože vláda i parlament nedělají nic jiného, než že se zabývají „jistými patologiemi, které v Polsku rostly po léta“.

Jazyk, kterým polský ministr mluví, je ovšem Západu tak cizí (a nejde o polštinu), že jakýkoli pokus napravit pověst vlády zřejmě dopadne špatně. Nemluvě o tom, že ministr je nebývale otevřený i jako diplomat. Bruselského komisaře Timmermanse, který polskou vládu ostře kritizoval, označil za „eurobyrokrata“, který pro něj není „legitimním partnerem“.

V denním přehledu pak Politico cituje evropská média, která si kladou otázku, jak se má EU vůči Polsku zachovat. Portugalský deník Público píše, že Evropa nesmí zůstat pasivní jako v případě Maďarska.

Naopak německé rádio Deutschland Kultur míní, že „Poláci musí sami vyvodit závěry z chování své vlády… Měli by zažít důsledky jejího částečně nezodpovědného programu“ - ale nepotřebují, aby je k tomu vedl Brusel, jehož mentorování by bylo jen kontraproduktivní.

O hodně kritičtější je komentátor německého týdeníku Der Spiegel, který na jeho webové verzi napsal, že Východ Evropy je problém. „Němci ho znají z domova: od uprchlické krize není pochyb o společenském zaostávání Východu. Jenže Německo si s rasisty ze Saska či Brandenburska (státy bývalého východního Německa, pozn. red.) poradí. Ale dokáže si Evropa poradit s nenávistí vůči uprchlíkům v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku?“ A hned v podtitulu svého komentáře si klade přímo otázku: „Potřebujeme novou Unii – bez Východu?“

Překladač Google Translate se stal v úterý v Rusku předmětem rozhořčených stížností, když vyšlo najevo, že ve své ukrajinské verzi překládá výraz „Ruská federace“ jako „Mordor“ a jméno ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova převádí z ruštiny do ukrajinštiny jako „malý smutný kůň“.

Autor: Archiv
Autor: Archiv

Ukrajinské sociální sítě výkon překladače ocenily nadšenými poznámkami. Zvlášť uživatele potěšilo Rusko coby Mordor - temná říše z románů  J. R.R. Tolkiena ovládaná čarodějem Sauronem. „Klobouk dolů - naprosto přesný překlad,“ píše na Facebooku občan Oděsy Míša Novokovský.

Co vlastně tyhle básnické převody způsobilo, je zatím nejasné. Google hned týž den vydal prohlášení, že překladatelská služba je automatická a stojí na algoritmech, nikoli na lidské aktivitě. „Překladač při práci používá portfolio stovek miliónů dokumentů a z nich se rozhoduje, jaký převod bude nejlepší. Takže chyba se samozřejmě může stát,“ citovala představitele Google ruská oficiální média.

Zprávy o ruském „Mordoru“ přinesly sociální sítě a později v úterý už překladač dával jiné výsledky. Ale „malý smutný kůň“ Lavrov podle serveru Vocativ zůstával v nabídce dál.

Video:  Co zažíváme, když se učíme nové věci.

Kulturní tip: Čelisti. Nova 6.1.2016  22:20.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].