středa 1. 11. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Halloweenské oslavy v New Yorku narušil hrozivý výjev: během odpolední špičky, kdy se lidé vraceli z práce a děti ze škol, najela na rušnou cyklostezku podél řeky Hudson na Manhattanu rychle jedoucí dodávka a začala srážet kolemjdoucí. Zastavila až srážkou se školním autobusem plným dětí. Poté z ní vyběhl štíhlý muž s plnovousem a s paintballovou puškou v ruce a v arabštině vykřikoval „Alláh je velký“. V tu chvíli se na scéně objevili policisté a střelili ho do břicha. Při útoku zemřelo osm lidí, dalších jedenáct je stále ve vážném stavu.

Útočníkem je podle policie 29letý Uzbek Sayfullo Saipov, který přišel do Spojených států v roce 2010 a dostal tu povolení k trvalému pobytu – tzv. zelenou kartu. První roky nového života strávil ve státě Ohio v rodině svých krajanů. „Tenhle je ve Státech nový a bude u nás bydlet, představil mi ho tehdy otec,“ vzpomíná na setkání se Saipovem dvaadvacetiletý Bekhzod Abdusamatov, se kterým mluvil reportér New York Times. Saipov se prý do USA přistěhoval z uzbeckého hlavního města Taškentu a neuměl skoro anglicky.

Reklama
Reklama

Další uzbecký krajan se se Saipovem potkal v době, kdy Saipov pracoval jako řidič nákladních aut. „Když jsem ho poznal, byl to dobrý člověk. Ve Spojených státech se mu líbilo. Vypadal šťastně a vždycky odpovídal, že je všechno O.K. Nepůsobil jako terorista, ale zas tak dobře jsem ho neznal,“ řekl Kobiljon Matkarov. Z Ohia se Saipov přestěhoval do New Jersey, do města Paterson, kde začal pracovat jako taxikář pro společnost Uber. Podle firmy prošel bezpečnostní prověrkou, kterou firma dělá u každého řidiče. „Procházíme jeho historii během práce pro naši firmu, ale nenašli jsme žádné bezpečnostní hrozby,“ uvedl mluvčí společnosti.

https://twitter.com/realDonaldTrump/status/925474979914887168

Útok na Manhattanu v rychle jedoucí dodávce byl ovšem jako vystřižený z internetového teroristického časopisu Rumiyah, která nabádá přívržence ISIS, aby „kosili chodce pomocí nákladních aut, pak pokračovali v útoku nožem a na místě zanechali letáky, kterými se k útoku přihlásí“.  Saipov stihl s dodávkou ujet zhruba kilometr a půl a zanechal za sebou mrtvé a zraněné. Podle policie šlo o nejkrvavější útok na New York od pádu Světového obchodního centra 11. září 2001. Nedaleko dodávky policisté našli ručně psané poznámky v arabštině, což nasvědčuje příslušnosti k Islámskému státu, uvedl mluvčí policie. Přímou souvislost mezi teroristickou skupinou a Saipovem ale policie zatím nenašla.

Většina obětí krvavého útoku jsou cizinci. Mezi mrtvými je i pětice Argentinců, kteří přijeli do New Yorku na oslavu výročí maturity. „Lidé začali křičet zbraň, střelec a utíkejte. Mysleli jsme si, že je to halloweenský žert,“ řekl novinářům čtrnáctiletý student Sirus Minovi, který se vracel ze školy. Jeden z kolemjdoucích se prý snažil útočníka zastavit, dokud nezjistil, že má pušku. „Pak zvedl ruce a vycouval,“ řekl deníku Minovi.

Útok odsoudil starosta New Yorku Bill DeBlasio i prezident Donald Trump. „V NYC to vypadá na další útok provedený nemocným a narušeným člověkem. Bezpečnostní složky útok vyšetřují. NE V USA!“ tweetoval Trump.

https://www.youtube.com/watch?v=WQwgPgGyfWo

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Pětisté výročí počátku církevní reformace přináší vážných textů o Martinu Lutherovi a jeho zásadním odkazu (jeden z nich vyšel před časem také v Respektu). Americká rozhlasová stanice nicméně NPR na seznam Lutherových zásluh dodává jednu skutečně zásadní – změnil také způsob, jakým se vaří pivo.

Luther a jeho následovníci totiž proti katolické církvi protestovali mimo jiné také tím, že propagovali užití chmele při výrobě piva. V té době se totiž chmel nepoužíval, místo toho bylo pivo ochucováno a „konzervováno“ směsí bylin a koření, v níž byla třeba skořice nebo rozmarýn. Chmel byl považován za otravný, divoce rostoucí plevel, proto nebyl ani zdaněný. „Církev chmel neměla v oblibě,“ říká v textu pivní kritik listu Wall Street Journal William Bostwick a mezi důvody počítá názor katolické mystičky a abatyše Hildegardy z Bingenu, která prohlásila chmel za škodlivý pro lidské tělo i mysl, kterou prý „rozesmutňuje“.

Reklama
Reklama

Vařit pivo za použití chmele byl tedy zkrátka další ze způsobů, jak rebelovat proti katolíkům. Již před Lutherem se chmel používal, v Bavorsku kupříkladu platil od roku 1516 zákon, podle něhož bylo možné pivo vařit pouze z vody, ječmene a chmele, reformace ovšem chmel skutečně přivedla na scénu. A nešlo jen antikatolickou symboliku.

Chmel byl rovněž hojně dostupný a levný - a přišlo se na to, že coby konzervační prostředek funguje mnohem lépe než bylinné směsi. Rebelie proti církvi se tak potkala s rodící se protestantskou pracovní morálkou a praktičností, která obchodníkům velela použít to, co bylo pro nejvýhodnější.  A obchodníci tak zjistili, že s chmelem pivo vydrží i delší cestu  - takže se z něj stal předmět mezinárodního obchodu.

Podobně jako Lutherovi otevřel cestu vynález knihtisku, protože s ním ztratila církev monopol na psané slovo, s nástupem chmele přišla také o „monopol“ na recept pro vaření piva.  Podle NPR Luthera – velkého milovníka piva, nápoj zmiňuje v řadě dopisů, jeho manželka prý vařila skvělé pivo - velmi těšila jeho role v propagaci chmele. V době, kdy voda nebyla zcela bezpečná, se pivo pilo jako dnes voda nebo káva. A jak připomíná  Bostwick: coby mnohem hutnější nápoj, než na jaký jsme zvyklí dnes, bylo také zdrojem kalorií pro méně majetné lidi.

Reklama
Reklama