Občané afrického státu Togo se stali počátkem měsíce předmětem týdenního experimentu. Nedobrovolným, dlužno říct. Vláda Toga v úterý 5. září kolem desáté hodiny dopolední odpojila zemi od internetu - bez předchozího varování a pochopitelně bez oznámeného data, kdy se tožské servery k celosvětové síti zase připojí.
Prezident Faure Gnassingbé tak chtěl oslabit rozmáhající se lidové protesty proti jeho vládě, respektive proti neochotě vzdát se moci, kterou jeho rodina má už padesát let. Britský deník Guardian přináší zábavné svědectví tonžského podnikatele, internetového průkopníka a novináře Mawuny Koutonina přímo z internetu zbaveného místa. A jak píše, týden bez internetu znamenal pro obyvatele Toga více práce, méně alkoholu, méně nezávazného sexu - a to všechno byla pro vládu hodně špatná zpráva.
Jak Koutonin popisuje, v Togu znamená internet především Whatsapp; mnoho lidí si ani neuvědomilo, že není vypnutá jen tahle chatovací aplikace, nýbrž celý internet, protože o existenci celého internetu vlastně neměli povědomí. Přes Whatsapp spolu lidé mluví, domlouvají si schůzky, domlouvají si rande (v Togu sice je dle Koutonina v mnoha ohledech nelehká situace, ale rozhodně tu platí velká sexuální svoboda). A najednou to bylo pryč.
Výsledek? Lidé spolu začali víc mluvit, tedy, přímo z očí do očí, když už nemohli z displeje přes displej. Také začali víc pracovat, protože odpadlo neustálé rušení telefonem, který mlčel. Tožský muž může sbalit děvče přes Whatsapp, třeba emotikonem pugétu a nějakým pěkným citátem okopírovaným bůhví odkud. Najednou bylo třeba dívku okouzlit pugétem skutečným a taky nějaký ten pěkný citát a hezká slova na místě vymyslet.
To je všechno pěkné, ale z pohledu vlády to byl nemoudrý krok. Sice bylo najednou komplikovanější narychlo svolat demonstraci, ale vláda brutálně zasáhla do každodenního života úplně všech. Narušen byl i běžný byznys - a v zemi, kde jsou příjmy příbuzných z ciziny podstatným zdrojem příjmu, také nemožnost vybrat si peníze poslané z bohatších zemí. Takže vláda zmobilizovala i ty, kterým starosti o ústavní čistotu byly až doposud ukradené. Například hodně mladých mužů, jejichž testosteron našel namísto sexuálních dobrodružství uplatnění v politickém aktivismu.
Vláda (zatím) nepadla a po týdnu internet zapnula znovu. Co si vlastně Koutonin z týdenní zkušenosti odnesl? Život bez internetu je živý a zábavný. Ale také je to prý nostalgické a zbytečné ohlížení zpátky, do časů, které se nevrátí. Problém je jinde: internet, či lépe řečeno způsob, jímž ho používáme, a míra, do níž jsme na něm závislí, se může jedním telefonátem vládního činitele změnit v ostře hlídanou věznici. Nemůžete se spojit s nikým ze zahraničí. Nemůžete se spojit s nikým doma, ani se svými blízkými. Jak Koutonin uzavírá: že máte ve vězení čas na čtení knížek, neznamená, že máme oslavovat věznice.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
