Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

Liberální demokracie nemá v Turecku šanci

Příznivci prezidenta Erdogana po potlačeném puči • Autor: REUTERS
Příznivci prezidenta Erdogana po potlačeném puči • Autor: REUTERS

Velmi rychle z médií zmizelo Turecko. Ale i v záplavě článků po neúspěšném vojenském převratu zapadla jedna důležitá rovina nadcházejícího vývoje: ta ekonomická. Obliba prezidenta Recepa Erdogana je založena na hospodářském vzestupu, který Turecko za jeho vlády zažilo. Zároveň se množí známky nadcházející krize: vysoké zadlužení a deficit platební bilance, velkými státními investicemi živený ekonomický růst, strach investorů z teroristických útoků a nestability, snížený rating, touha Erdogana výrazněji zasahovat do politiky centrální banky, ačkoli nemá ekonomické vzdělání.

Je otázkou, jak prezident i voliči na případnou ekonomickou krizi zareagují. Hledáním vnějšího či vnitřního nepřítele? Zklamáním a volbou opozice? Zvýšeným napětím a konflikty mezi různými skupinami této velmi složité a rozdělené společnosti? Týdeník Die Zeit v srpnu o tureckých vyhlídkách mluvil s Dani Rodrikem, tureckým rodákem a jednou z největší ekonomických celebrit současnosti. Zde malá ukázka z rozhovoru, který online není k dispozici:

Die Zeit: Očekáváte, že turecká ekonomika zkolabuje?

Rodrik: Ekonomické modely založené na domácí poptávce a zahraničních investicích, tedy třeba právě současné Turecko, fungují, dokud do země opravdu přicházejí zahraniční peníze. Pak kolabují. Nevím, kdy krize v Turecku přijde, ale neumím si představit, že současný model vydrží ještě dlouho.

Recep Tayyip Erdoğan • Autor: REUTERS
Recep Tayyip Erdoğan • Autor: REUTERS

Die Zeit: Kam Turecko směřuje, je demokracie ztracena?

Rodrik: Myslím, že z Turecka bude neliberální demokracie, která se nestará dobře o občany, již nepatří ke konzervativní sunnitsko-islámské většině. Ale podobným neliberálním směrem se vyvíjí i Polsko a Maďarsko - a Turecko se takto měnilo již před převratem. Ten ovšem Erdoganovi otevřel šanci svou moc dál upevnit.

Die Zeit: Jak by měl reagovat Západ?

Rodrik: Měl by na jedné straně stát za hodnotami liberální demokracie, tedy motivovat Turecko k tomu, aby dodržovalo pravidla právního státu. Ale zároveň by měli evropští politici ukázat pochopení pro skutečnost, že pokus o převrat byl pro mnoho Turků traumatizujícím zážitkem. Z tureckého pohledu západní státy upřednostňují kazatele Gülena před Erdoganem, aniž vědí, co je gülenistické hnutí vlastně zač.

Die Zeit: Kde bude vaše země za 10 let?

Rodrik: Mým nejhorším scénář je, že vypukne otevřená občanská válka proti Kurdům, že domácí terorismus bude každodenní záležitostí a zemi už prakticky nebude možné vládnout. A mým nejlepším scénářem je, že se z Turecka stane jakási Malajsie Blízkého východu: hospodářsky úspěšná, ale neliberání, plná klientelismu a korupce. Ani tenhle scénář mě nenaplňuje štěstím, ale nevidím bohužel žádnou perspektivu, jak by z Turecka mohla být liberální demokracie.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].