Jak přežít svátky, když se s rodinou hádáte o politice

Americký týdeník Time sice v textu řeší situaci před Dnem díkuvzdání v rozpolcené trumpovské Americe, nicméně rady expertů na etiketu, které časopis oslovil, lze aplikovat i na současné Česko. Blížící se Vánoce a s nimi spojená rodinná setkání mohou představovat pro řadu lidí podobně hustě osázená minová pole.

Řešení, které mnohé napadne jako první, tedy politiku zcela z konverzace vyloučit, ovšem odborníci nedoporučují. Protože to vlastně žádné řešení není: politika se týká našich každodenních životů do takové míry, že o ní dost dobře nejde nemluvit.

Některé rady, s nimiž experti přicházejí, znějí některé vcelku rozumně, jiné méně. Nebo přesněji – znějí rozumně, ale neproveditelně. Třeba hned první, která doporučuje diskutérům usednout ke svátečnímu stolu s „otevřenou myslí“ a ochotou něco nového se dovědět, což se lehko řekne, ovšem hůře provádí. Další doporučení nicméně vypadají vcelku prakticky. Kupříkladu vyčlenit v domě či bytě místnost (ideálně s dveřmi, které lze zavřít), kam se političtí debatéři mohou přesunout a nerušit zbytek společnosti. Případně určit omezený čas, kdy se o tématech bude „řízeně“ debatovat, a pak přejít na společensky méně výbušné otázky typu cestování nebo jídlo.

Hodí se i připomínka, že platí jiná pravidla, když se večeře či oběd odehrávají u vás doma - a když jdete na návštěvu. Coby návštěva byste měli respektovat prostředí, do něhož vstupujete, na straně druhé podle expertky na etiketu Elaine Swann můžete i tak dát hostiteli či hostitelce jasně najevo, pokud se konverzace stáčí směrem, který vám není příjemný. Jako hostitel pak máte sice víc odpovědnosti, ale také právo debatu regulovat.

Pokud se o něčem nechcete bavit, pak toto téma sami neotvírejte. A pokud víte, že se neudržíte, pověřte někoho jiného, aby na vás dohlédl - a případně stočil hovor jinam za vás. Rozumně zní i rada, která velí odejít v okamžiku, kdy poznáte, že další debata jednoduše nemá smysl. A to odejít fyzicky – jít si hrát kupříkladu s dětmi, pokud jsou nějaké přítomny.

Autorka menu si nicméně palčivě uvědomuje, že čtenáři zřejmě na uvedené rady zapomenou v okamžiku, kdy jim jejich babička sdělí, že Miloš Zeman je nejlepší prezident, jakého tato země kdy měla. Nezbývá tedy, než všem popřát pěkné svátky a pevné nervy.