čtvrtek 19. 1. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Není to v dětství, není to v pubertě ani v mládí, ale v takzvaném zralém věku, kdy na většinu lidí nejčastěji dolehne nespokojenost se životem, který vedou. Tak zní závěr rozsáhlé studie provedené ve 160 zemích světa, jejímž spoluautorem je známý ekonom z university v Princetonu Angus Deaton a o níž ve svém článku píše server ze.tt, což je spřátelený online-magazín německého týdeníku Die Zeit.

Křivka spokojenosti s vlastním životem má podle této studie tvar písmene U: v mládí je nahoře, padat směrem dolů začne ve věku 45 let, aby se v 54 letech věku znovu zvedla vzhůru. Neplatí to ale univerzálně – oněch „nespokojených“ devět let je vlastně spíše výsadou bohatého Západu, kde je velká část obyvatel na stáří zajištěných. V chudších zemích východní Evropy nebo Jižní Ameriky s horším důchodovým systémem dopadl výzkum jinak – v 54 letech lidem spokojenost nezačne stoupat, ale dál klesá nebo se drží dole.

Reklama
Reklama

V Africe má čára spokojenosti se životem tvar vodorovné přímky – lidé se rodí stejně spokojení nebo nespokojení jako umírají. Vědci ale také zjistili, že chuť do života lidem dodává pocit, že jejich život má smysl. Lidé, kteří ve stáří tento pocit měli, se podle výzkumníků dožili vyššího věku než ti bez smyslu.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Ačkoli tomu v aktuálním mrazivém počasí třeba někdo nemusí věřit, loňský rok byl nejteplejším v historii měření teploty na povrchu planety Země. Letos je to zároveň poprvé, kdy byl rekord překonán třikrát v řadě. Zpráva o oteplování planety přichází jen hodiny předtím, než se ve Washingtonu ujme vlády prezident, který globální oteplování označuje za čínský výmysl.

V roce 2015 a 2016 přispěl k vyšším teplotám také efekt El Niňo, ale podle většiny vědců je hlavním faktorem přispívajícím k oteplování nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře – zejména oxidu uhličitého. „Jeden teplý rok je kuriozita. Tohle je ale trend a fakt, že každý rok posouváme strop, ukazuje, že procházíme velkými změnami,“ komentoval výsledky Deke Arndt, šéf globálního monitorování klimatu z Národního úřadu pro oceán a atmosféru.

O vývoji teplot informují New York Times v rozsáhlém článku, který doprovází interaktivní grafika, v níž je možné prohlédnout si vývoj teplot v mnoha různých městech světa. V Praze bylo podle NYT zhruba o 0,6 stupně tepleji než je průměr, což z laického pohledu nepůsobí dramaticky. Zato arktické oblasti zažily výrazně teplejší roky, než je obvyklé – když si do grafiky zadáme třeba město Longyearbyen na Špicberkách, uvidíme, že tam bylo o 6,2 stupňů Celsia tepleji, než je roční průměr. Miliardy tun ledu tají do oceánu a hladina v mořích stoupá, píší NYT. Že jsme loni zažili nejteplejší rok potřetí v řadě potvrdily nezávisle na sobě tři týmy, dva americké a jeden britský. A předběžně to potvrdil i jeden japonský tým. Nezbývá než doufat, že jim nová americká vláda bude naslouchat, protože USA vypouštějí do atmosféry nejvíce emisí CO2 v přepočtu na obyvatele. V absolutním množství emisí jsou USA druhé za Čínou.

 

Reklama