Není to v dětství, není to v pubertě ani v mládí, ale v takzvaném zralém věku, kdy na většinu lidí nejčastěji dolehne nespokojenost se životem, který vedou. Tak zní závěr rozsáhlé studie provedené ve 160 zemích světa, jejímž spoluautorem je známý ekonom z university v Princetonu Angus Deaton a o níž ve svém článku píše server ze.tt, což je spřátelený online-magazín německého týdeníku Die Zeit.
Křivka spokojenosti s vlastním životem má podle této studie tvar písmene U: v mládí je nahoře, padat směrem dolů začne ve věku 45 let, aby se v 54 letech věku znovu zvedla vzhůru. Neplatí to ale univerzálně – oněch „nespokojených“ devět let je vlastně spíše výsadou bohatého Západu, kde je velká část obyvatel na stáří zajištěných. V chudších zemích východní Evropy nebo Jižní Ameriky s horším důchodovým systémem dopadl výzkum jinak – v 54 letech lidem spokojenost nezačne stoupat, ale dál klesá nebo se drží dole.
V Africe má čára spokojenosti se životem tvar vodorovné přímky – lidé se rodí stejně spokojení nebo nespokojení jako umírají. Vědci ale také zjistili, že chuť do života lidem dodává pocit, že jejich život má smysl. Lidé, kteří ve stáří tento pocit měli, se podle výzkumníků dožili vyššího věku než ti bez smyslu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
