středa 19. 9. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Skupina akademiků z celé Evropy sdružených v mezinárodní Nadaci pro podporu investic v zemědělství vydala obsáhlou zprávu, v níž pátrala po tom, zda je současná produkce masa, mléka a vajec bezpečná pro planetu, a tudíž pro nás. Badatelé došli k tomu, že má-li lidstvo udržet zemědělskou produkci skleníkových plynů, smývání hnojiv do vod a ubývání rozmanitosti v přírodě, za třicet let musíme potravin živočišného původu jíst polovinu, jak říká jejich čerstvě vydaná studie.

Což v praxi znamená regulaci potravinářství, ať už pomocí daní, nebo přímo zákazů konkrétních způsobů chování zvířat. Vědci argumentují tím, že chov zvířat pro jídlo se dávno vymkl z proporcí. Zabírá osmdesát procent zemědělské půdy, přičemž lidská těla zásobuje v průměru jen osmnácti procenty kalorií. To už je trochu nepoměr, který přitom neudržujeme v zájmu výživy, nýbrž přejídání se. Alespoň co se týče vyspělého světa. Evropané snědí dvakrát víc masa, než by podle lékařů měli.

A vzít na maso navyklým strávníkům půlku jejich pravidelné dávky nebude podle vědců nijak snadné. Respektive, bude to složité. Studie proto navrhuje dlouholetou kombinaci tvrdých opatření, protiopatření a přesvědčování. Ty nejhorší praktiky tvrdě zdanit. Pro lidi s nízkými příjmy zavést jakousi masnou podporu, aby na nevyhnutelném zdražování masných výrobků netratili ze všech nejvíce. A pak přesvědčit veřejnost, že spíš než model “maso dvakrát denně” je pro jejich osobní zdraví a celý svět k tomu lepší takzvané flexiteriánství. Což je módní pojem pro to, že prostě jíte méně masa - a když už, tak to trochu dražší a takové, jehož vznik byl k poráženým zvířatům a životnímu prostředí ohleduplnější.

 “Za třicet let by to už byla skutečně velká změna,” řekl britskému deníku Guardian jeden ze dvou hlavních autorů citovaného výzkumu, profesor Allan Buckwell.

Reklama
Reklama
Reklama

Denní menu dále přináší

Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Velkou pozornost vzbudil před nedávnem americký herec a producent Mark Wahlberg, když na sítích zveřejnil svůj denní program. Pozornost je zcela pochopitelná. Rozvrh sedmačtyřicetileté hollywoodské hvězdy je totiž poněkud extrémní. A to jak dobou, kdy vstává a uléhá (budíček má v půl třetí ráno a „večerku“ v 19.30), tak objemem cvičení, rekonvalescencí v mrazivém „poláriu“ či prostým faktem, že má dny kategoricky rozpočítané na minuty.

Wahlberg se připravuje na filmovou roli, která vyžaduje prvotřídní fyzickou kondici, server BBC nicméně upozorňuje, že není s extrémně časným budíčkem sám. Šéf Applu Tim Cook vstává v 3.45, řediteli studia Disney Bobu Igerovi zvoní budík ve 4.15 a ve 4.25 už je v tělocvičně. K pracovnímu stolu, od něhož řídí obří firmu se 180 tisíci zaměstnanců, pak Iger zasedá v 6.30. Ředitelka americké automobilky General Motors Mary Barra bývá v kanceláři ještě o půl hodiny dříve. Mohlo by se tedy zdát, že klíčem k úspěchu je vyhrabat se brzy ráno z postele. Skřivany najdeme i mezi slavnými a úspěšnými lidmi v minulosti – kupříkladu architekt Frank Lloyd Wright vstával ve čtyři, britská premiérka Margaret Thatcher v pět.

Reklama
Reklama

BBC ovšem upozorňuje, že důležitější než číslovka na budíku je jiné číslo, a to kolik před tím člověk naspí hodin. Wahlberg sice vstává uprostřed noci, ale zároveň uléhá v době, kdy chodívají spát batolata, tedy před osmou večerní. Každou noc tedy naspí sedm hodin, což je podle spánkových expertů zdravá délka spánku. Na straně druhé ovšem chodit spát takto časně může přinést ztrátu nebo oslabení jiných hodnot důležitých pro dobrou duševní kondici – důležitých společenských vazeb, které se budují kupříkladu na večeři s přáteli.

A zároveň text dodává zajímavý detail, který lze vztáhnout také na českého premiéra Andreje Babiše. Také šéf vlády se totiž rád chlubí tím, jak brzy ráno vstává a podřizuje tomu i jednání vlády, které se – k radosti novinářů – občas koná kolem sedmé hodiny ranní. S extrémním budíčkem nakonec není prvním českým politikem. Autorka tohoto textu si matně vzpomíná, jak na jaře 2002 dělala rozhovor s Vladimírem Špidlou ještě jako ministrem práce a sociálních věcí v Zemanově vládě – v šest hodin ráno.

Špidla nicméně o svém rozvrhu moc nemluvil. A BBC píše, že kdo se chlubí, nejspíš se snaží okolí ohromit hlavně svojí produktivitou. Jak totiž ukázala jedna studie z roku 2014, lidé mají tendence považovat sovy za méně výkonné než skřivany.

Reklama
Reklama