středa 28. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Než do Jižní Ameriky dorazili evropští objevitelé (kolonisté, uzurpátoři, pachatelé zločinů - záleží na úhlu pohledu), nebyl amazonský prales panenským oceánem lián a stromů, kterým sem tam kličkovala skupinka lovců a sběračů. Díky novým archeologickým objevům si nyní vědci potvrdili, co už stejně tušili - Amazonie byla před příchodem Evropanů domovem milionů lidí a kypěla životem, píše britský deník Guardian.

Archeologům pomohly satelitní snímky po odlesňování, na nichž byly zřetelné pozůstatky po osídlení. Domněnky z fotografií pak ověřili archeologové na místě a odkryli na relativně odlehlé lokalitě místech přes osmdesát vesnic -  od úplně malých, širokých jen třicet metrů, po sídliště o dvaceti hektarech. K výstavbě se používalo dřevo a vědci se domnívají, že byly obklopeny palisádami.

Reklama
Reklama

Zajímavá je především poloha objevených vesnic. Nacházejí se u potůčků a říček, ve značné vzdálenosti od velkých řek. Vědci předpokládali, že lidé se v předkolumbovské Amazonii usazovali právě na úrodných naplaveninách na okrajích velkých toků - čemuž napovídají i útržkovité záznamy z kronik (psaných Evropany) z osmnáctého století.

Rozsáhlou síť vesnic a osídlení, která protkávala tehdejší prales, nejprve zásadně oslabily evropské choroby, které dokážou putovat rychleji než lidé. Sami Evropané pak už jen dokonali dílo zkázy. Vědci už dříve věděli, že předkolumbovské osídlení Amazonie bylo větší, než se zcela původně předpokládalo, a tomu odpovídaly i zásahy lidí do přírody. Nynějším úkolem je tedy podrobně zkoumat hustotu a rozložení populace ve světle nových objevů.

Čtěte také? Amazonští zahrádkáři v džungli

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Francie zavádí povinnou školní docházku od tří let. Podle úterního vystoupení prezidenta Emmanuela Macrona začne reforma platit již od září 2019: má snížit nerovnost ve vzdělávání, protože rodiče v chudších oblastech Francie nebo v různých odlehlých oblastech neposílají děti do mateřských škol. To je v příkrém kontrastu se situací ve městech - v Paříži například chodí do škol(k)y  93 procent tříletých dětí.

Francouzi dávají co nejdelší pobyt dětí ve škole zjevně do souvislosti s bojem proti islamistickému terorismu. Právě školy mají sloužit jako místo, kde se malí Francouzi ze všech možných vrstev společnosti integrují. “Francouzská republika vznikla ve školách a právě školy spřádají vlákna našeho společného dobra,” prohlásil Macron a zmínil během projevu i nedávný teroristický útok pětadvacetiletého Francouze marockého původu. Podle prezidenta se nemá smysl soustředit na symptomy rozdělené společnosti. “Prostřednictvím škol můžeme vychovat novou generaci, která nebude podléhat vražedným sklonům,” prohlásil.

Reklama
Reklama

Autoři reformy žádají, aby mateřské školy nebyly nadále vnímány jako místa, “kde se hlídají děti”, ale jako “skutečné školy určené k osvojení jazyka a pomáhající dětem v jejich rozvoji”. Francie do předškolní výchovy investuje obrovské prostředky již od 80. let, ale důvodem byla především snaha umožnit ženám časný návrat do práce. Francouzi jsou přesvědčeni, že právě tyto investice jsou příčinou, proč má Francie jednu z nejvyšších porodností v Evropě.

Teď se tedy záměr posouvá směrem k výchovným cílům. Jeden z tvůrců reformy Jean-Michel Blanquer na třídenním semináři k jejímu zavedení vysvětloval, že časná školní docházka je “potencionálně jedním z nejúčinnějších nástrojů pro dosažení rovnosti a sociálního pokroku, jaký máme k dispozici”. Britský The Telegraph cituje také francouzského psychiatra Borise Cyrulnika, který je poradcem vlády a tvrdí, že dnešní tříleté děti jsou biologicky vyspělejší, než tomu bylo v předchozích generacích.

Francie bude muset najmout 800 nových učitelů a někteří rodiče jsou prý zklamaní, že se věk povinné školní docházky nesnížil dokonce na dva roky. BBC nicméně naopak upozorňuje, že v názorech, kdy by měly děti zahájit školní docházku, rozhodně nepanuje shoda: cituje studii z roku 2015, podle níž měly děti, jež zahájily školní docházku později, menší problémy s udržením pozornosti a hyperaktivitou. Upozorňuje také na to, že tři z akademicky nejúspěšnějších evropských zemí (Finsko, Estonsko a Polsko) mají povinnou školní docházku až od sedmi let; i v těchto zemích ovšem děti často dochází do předškolních zařízení.