úterý 7. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Když letíte nad amazonským pralesem, máte pocit nekonečna a zažíváte dojem skutečné přírodní síly. Něčeho původního, co se vyvinulo nepřerušeně a spontánně - a co může zničit jenom chodu přírody zcela vymknutý lidský druh. Až na to, že je stále jasnější, že s “přirozeností” amazonského pralesa je to podstatně komplikovanější. Minimálně celé jeho části ve skutečnosti nejsou ani tak původním pralesem jako spíš zarostlou a “zpustlou” lidskou zahradou.

Minulý týden zveřejnil časopis Science studii více než 40 vědců, v níž se kombinují výsledky práce archeologů, botaniků studujících složení amazonské flóry a vědců, kteří zkoumají tamní půdu. Jejím závěrem je, že lidé na rozsáhlých plochách výrazně změnili podobu pralesa tak, aby vyhovovala jejich potřebám.

Oblast nebyla zdaleka neprostupným neosídleným prostorem, v němž žily roztroušeně lidské kmeny zcela přizpůsobené chodu přírody. Na prostoru zahrnující části dnešní Brazílie, Bolívie, Peru nebo Ekvádoru existovala propojená města a vesnice, žilo v nich 8 - 10 milionů lidí a ti velmi výrazně kultivovali a měnili přírodu okolo sebe. Civilizace se zhroutila před pěti sty lety s příchodem bělochů.

Reklama
Reklama

“Lidé dorazili do Amazonie přinejmenším před 10 000 lety a začali využívat (rostlinné) druhy, které zde našli,“ cituje magazín The Atlantic Carolinu Levis, jednu z vedoucích vědeckého týmu. Na Amazonce se farmařilo, rostliny se šlechtily a operovávaly; člověk změnil jejich skladbu tak, že je to ve složení pralesa patrné dodnes. “Levis a její kolegové zjistili, že druhy upřednostňované člověkem (včetně těch, které jsou dnes považovány za typické amazonské druhy) stále ovládají obrovské rozlohy pralesa. Moderní kolonie stromů jsou dodnes do značné míry výsledkem domestikace, jež provedl člověk.”

Biologické rozbory odpovídají archeologickým vykopávkám - oblasti se změněnou strukturou “pralesa” se překrývají s nálezy původního osídlení. “Nedávné archeologické nálezy, především ty z posledních dvou desetiletí, ukazují, že původní osídlení bylo početnější, složitější a mělo větší dopad na největší a nejrozmanitější tropický prales na světě,” vysvětluje jiný člen týmu, archeolog José Iriarte. Vědci nacházejí keramiku, malby, zemní práce sloužící třeba k ochraně vesnic, ale také zarostlé hromady odpadků a rozlohy tzv. tmavé půdy, což jsou pozůstatky vypalování původního pralesa (běžná půda je v Amazonii obvykle křiklavě červená).

Zveřejněné výsledky nejsou úplně překvapivé, představy o osídlení této divoké části Ameriky se postupně mění už dobrého čtvrt století - The Atlantic například zveřejnil překvapivý článek na toto téma již v roce 2002 a jeho autor Charles D. Mann pak výsledky bádání shrnul v poutavé knize s názvem 1491. Dnešní studie je ale nejrozsáhlejší a kombinuje poznatky nejnovějších bádání několika oborů.

Vědci nicméně netvrdí, že se původní obyvatelé k džungli chovali podobně jako jejich moderní následovníci, kteří vykácený prales nahrazují monokulturními poli sóji a dalších průmyslových plodin. Původním obyvatelům se podle vědců naopak podařilo - ať záměrně či nevědomky - přírodu původního pralesa sice změnit, ale nikoliv zničit.

Výsledkem jejich činnosti bylo zvýšení výskytu a také výnosnosti pro člověka přínosných druhů, takže les zůstal zachován a lidem na jeho zachování záleželo. Obraz původních “Indiánů” se tak vlastně proměňuje v obrázek pečlivých “zahrádkářů”. Někteří vědci v tom vidí nadějný návod, jak bychom k přírodě měli přistupovat i my.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Na první pohled to vypadá, že hlavním problémem Donalda Trumpa je Barack Obama a Rusko. Deník The New York Times ale v rozsáhlém investigativním článku upozorňuje, že skutečnou hrozbu číslo jedna představuje v tuto chvíli Severní Korea její prudce se rozvíjející jaderný program.

Problém je natolik závažný, že odstupující prezident Obama na již legendárním setkání obou mužů krátce po volbách v Bílém domě Trumpovi sdělil, že právě Severní Korea bude jeho bolehlavem číslo jedna. V Česku tomuto vzdálenému problému tradičně nevěnujeme mnoho pozornosti, pohled na mapu doletu vyvíjených severokorejských raket by nás ale mohl trochu popíchnout (Česko najdete v pravém horním rohu):

Reklama
Reklama

Že je severokorejský diktátor ochoten použít zbraně hromadného ničení, jsme viděli poměrně nedávno, když s použitím chemické látky VX nechal na rušném letišti popravit nevlastního bratra. Podstatou problému je, že se Severokorejcům se již před časem podařilo dokončit vývoj jaderné zbraně - v tom se liší od Íránu. Zároveň se jim úspěšně daří pokračovat ve vývoji nosičů zbraní, tedy raket středního doletu a mezikontinentálních raket.

V tom jim hodně pomohl rozpad bývalého Sovětského svazu, odkud do izolovaného státu přišli nezaměstnaní raketoví specialisté. Severokorejský raketový program ve své rychlosti a úspěšnosti nemá na světě obdobu. The New York Times citují amerického experta Timothy McCarthyho, podle kterého se severokorejské úspěchy “jeví jako zcela unikátní v historii vývoje raket a jejich výroby”. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že Severokorejci nic nevynalézají, ale jednoduše kopírují ruskou techniku.

Barack Obama v posledních třech letech své vlády nařídil kybernetické a elektronické útoky proti severokorejskému raketovému programu. Testované rakety měly vybuchovat hned v prvních sekundách letu a Severokorejci skutečně zaznamenali v jistém období velké problémy. Neobvyklé množství neúspěšných testů ostatně vedlo The New York Times k tomu, aby do celé záležitosti začal strkat nos.

Severní Korea testuje raketu
Autor: © Bobby Yip / Reuters

Dnes tvrdí, že Obama útoky nařídil, protože v podstatě přestal věřit v účinnost obranného raketového štítu, jejž mají Spojené státy rozmístěn na Aljašce a v Kalifornii. Systém vykazuje úspěšnost pouhých 44%, a to navíc při testech v ideálních podmínkách. Kybernetická sabotáž prý nese rysy podobného programu, který Američané ve spolupráci s Izraelem nasadili proti Íránu. Proslulý vir Stexnet byl také zpočátku účinný, ale Íránci ho nakonec prokoukli. Mezi Severní Koreou a Íránem je ovšem zásadní rozdíl v tom, že obskurní asijská diktatura již jadernou zbraň zvládla.

The New York Times tvrdí, že Trump signalizuje ochotu postupovat proti Severní Koreji tvrdě, ale nemá bůhvíjak skvělé možnosti. Buď může pokračovat v kybernetické válce, její výsledek však není nijak zaručen. Může se Severní Koreou začít jednat, ale těžko předpokládat, že se režim zbaví zbraní, které již vlastní. Může uvažovat o útocích na severokorejská odpaliště a Obama o tom prý skutečně uvažoval.

Tento postup ale nedává velkou šanci, že by se podařilo zlikvidovat všechny zbraně: režim má rakety na mobilních odpalovacích zařízeních (jezdí s nimi výhružně na vojenských přehlídkách) a ta se dají dobře rozvést a schovat po celé zemi. Anebo může naléhat na Čínu, ať Pchjongjangu zastaví ekonomickou pomoc. Vztahy s Čínou mají ale Spojené státy již dlouho napjaté kvůli Severočínskému moři - a Trump, pokud ho máme brát vážně, je chce dál vyhrotit obchodní válkou.

Trump nepochybně zvažuje všechno a Čína nedávno právě kvůli popravě diktátorova bratra přerušila dovoz uhlí ze Severní Koreje – což byl důležitý zdroj příjmů. V každém případě je to pozoruhodné a celkem děsivé čtení s pěknými obrázky severokorejských raket.

Nový obrázek (2)