Počátkem 80. let pracoval Hans Rosling, slavný švédský statistik a lékař, na odlehlém severu afrického Mosambiku, kde koordinoval zdravotní péči v okrese Nacala. Po třiceti letech se na místo vrátil a nestačil se divit. Kdo by sever Mosambiku viděl poprvé, asi by vnímal hlavně tamní bídu a zaostalost. Jenže Roslinga, který mohl srovnávat se situací před třiceti lety, naopak do očí bily změny k lepšímu.
Na rozdíl od minulosti byly na klinikách funkční žárovky. Zdravotní sestry na rozdíl od konce 70. let měly brýle a uměly číst a psát. “Pro Roslinga to byly známky toho, že pokud nedojde ke katastrofickému zvratu, je Mosambik na cestě, která jeho obyvatele časem vyvede z chudoby směrem k důstojnosti a prosperitě,” píše David Pilling, africký zpravodaj Financial Times v komentáři nazvaném Důvody, proč se na africkou budoucnost dívat s optimismem.
Hans Rosling se svou prací snažil především vystupovat proti obecně rozšířeným předsudkům, že národy, kontinenty, rasy mají dané vlastnosti, které se v historii nemění a nejdou změnit. Například Afrika podle těchto předsudků bude vždy zkorumpovaná, vždy rozdělená nevraživostí mezi etniky a vždy chudá. Kvůli svým dějinám a kultuře je odsouzena k živoření. Rosling tyto názory považuje za mnohokrát vyvrácené nesmysly. I o Asii se v jeho mládí hovořilo jako o beznadějně zaostalém kontinentu - a hle, Jižní Korea, Vietnam, Malajsie a další země se dokázaly zvednout ze dna.
I tento rozvoj jsme však v Evropě překvapeně zachytili se značným zpožděním. Problém v našem nazírání na svět podle Roslinga je, že si neumíme všímat drobných, ale permanentních změn k lepšímu. Média o nich nepíší a čtenáři se o ně nezajímají, protože jde o malé a málo spektakulární krůčky. Ovšem pokud se tyto krůčky opakují soustavně a každým rokem, mohou během několika desetiletí přinést dramatický společnosti posun k lepšímu. V Africe tak například každým rokem klesá dětská úmrtnost, prodlužuje se délka života, mezi lety 1990 - 2012 se zdvojnásobila školní docházka atd.
David Pilling v rozhovoru s Olou Roslingem, synem zesnulého Hanse Roslinga, těmto dobrým zprávám oponoval. Například se podle něj sice zvýšila školní docházka, ale mnozí učitelé v nově postavených školách umí sotva číst, osnovy jsou mizerné a učebny přeplněné. Rosling junior novináři odpověděl, že taková skepse pomíjí to podstatné: děti jsou ve školách, nikoli na polích, už je tu precedent, že chodit do školy je správné. Někteří z nich se naučí nové věci a postupem času se zlepší i učitelé a kvalita výuky. “Musíte si uvědomit, že rozvoj je něco, co trvá sto let. Nemůžete ho chtít dosáhnout za deset let,” namítá Rosling junior.
“Jsou Roslingové naivní? Možná Afrika čelí fundamentálním problémům, které jí brání napodobit asijský zázrak. Možná zde brutální kolonialismus zanechal křehčí státní celky, které nedokážou rozvoj podnítit. A možná rozvoj robotů znamená, že Afrika přišla o možnost rozvíjet manufaktury, a napodobit tak proměnu asijských ekonomik. Možná očekávaný nárůst počtu obyvatel z jedné miliardy na čtyři miliardy na konci století překryje i ty drobné změny k lepšímu, které Roslingové zdůrazňují,” píše David Pilling ve svém komentáři. “Ale opravdu naivní je hlavně věřit tomu, že věci se nemění - a nevidět důležité změny, které se před našima očima již odehrávají."
Mimochodem, Hans Rosling předvídal, že se centrum světového obchodu přesune nejprve z Atlantiku do Pacifiku. A jak se nejprve Asie a poté Afrika vymaní z chudoby, přesune se pak do Indického oceánu. Odvážlivým investorům - a myslel to jen napůl žertem – tak radil nakoupit pozemky u moře v Somálsku.
P.S. Roslingova kniha na toto téma nazvaná Factfullness vyjde v češtině v září v nakladatelství Jan Melvil pod názvem Faktomluva
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
