Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura Dělníci kultury

Proč má Stratil rád Hitlera

Brněnský výtvarník dostal ve čtvrtek v Moravské galerii prestižní ocenění

Sieg Heil, baby
Sieg Heil, baby • Autor: artalk.cz

Josefovi Klímovi se musely ve čtvrtek večer jeho pověstné novinářské oči zamžít rudou barvou. Tedy pokud sleduje českou výtvarnou scénu. Moravská galerie totiž ten den předala na slavnostním ceremoniálu v Brně Václavovi Stratilovi prestižní Cenu Michala Ranného. Tomu Stratilovi, o němž Klíma nedávno ve svém pořadu na Primě prohlašoval, že propaguje fašismus. A že to navíc učí své studenty na Fakultě výtvarných umění.


Jak to v hlavních zprávách při avízu Klímova pořadu uvedla v alarmujícím dialogu moderátorská dvojice Karel Voříšek – Klára Doležalová: „Tak si to představte, na českých vysokých školách je možné svobodně propagovat nacismus a Adolfa Hitlera.“ - „Ukazuje to alespoň případ pedagoga Vysokého učení technického z Brna, docenta Václava Stratila. Veřejně chodí do školy s hákovými kříži, chválí Adolfa Hitlera a zpívá o něm oslavné písně.“ - „Trvá to už 8 měsíců a prý s ním nikdo nic nedělá.“

Představa, že čtyřiašedesátiletý autor proslulých pláten s hypnotickými liškami chodí do práce ověšený svastikami, přičemž hajluje a do pochodu si zpívá „Die Fahne hoch!“, je opravdu šokující. Zvlášť při vědomí, že je Stratil po matce Žid a že za války přišel o část rodiny vyvražděné v koncentrácích. Takového člověka nyní Moravská galerie vyhlašuje osobností roku?

Kluk valibuk

Jenže ono je to celé jinak. Autor těchto řádků se obává, že tu došlo k velkému nedorozumění. Zájem zuřivého reportéra Klímy o Stratila způsobila jedna z divaček České televize, která na kanálu ČT Art v zimě zhlédla jeden z dílů Tečky páteční noci. Ano, toho pořadu, kde se šňupalo z Bible a kde se romské zpěvačky ptalo na to, jestli byl její dědeček v Hitlerjugend. 

stratil lisky 04
stratil lisky 04 • Autor: Respekt

Zkrátka dosti zvláštního pořadu libujícího si v extrémním zahrávání s nadsázkou, která má konvenčnímu publiku přiblížit alternativní kulturu metodou ostré provokace (což mimochodem vůbec nefunguje). V inkriminovaném dílu vystoupil Václav Stratil, který se kromě výtvarného umění zabývá i hudbou, k níž přistupuje podobně jako ke svým obrazům.

Což znamená totální odmítání všech školených, zjednodušeně řečeno dospělých projevů, a naopak důrazné setrvávání v - řekněme - dětském světě, kde je všechno dovolené, protože je to tak naivní a nevinné, že to těžko může někdo brát vážně.

Takže Stratil na plátna maluje dětským písmem vzkazy typu „Nejhorší je, když to, co ti jde nejlíp, je blbé!!!!“ (podepisuje je signaturou Děda nebo Dědeček) a pořizuje si fotografické autoportréty v podobě schovance blázince – a podobně si také upravuje známé písničky. Lou Reedův hit Venus in Furs si například přetextoval na „Já bych vraždil, já bych vraždil lidi“, v jiné skladbě zpívá, že „Jarda Jágr je náš kluk valibuk“ a v jiné si zase ujíždí na chytlavém refrénu „Sieg Heil, Baby!“.

Právě poslední kousek přednesl svým typickým, roztřeseně šišlavým projevem připomínajícím zpívánky pro děti v televizi. Nepřipravenou divačku to zaskočilo. Zvlášť když poté na moderátorovu nevinnou otázku, proč si pro píseň vybral citaci z nacistického pozdravu, odpověděl: „No já mám rád Adolfa Hitlera.“ - „A z jaký stránky?“ - „No z lidský, že jo, protože to byl génius.“

Znalec Stratilova díla v tu chvíli pochopil, že se tu dostává do prazvláštního světa umělcových alter eg. Stratil je totiž přesvědčen, že se na tomto světě vyskytoval už několikrát před rokem 1950, kdy se narodil. V 11. století se prý měl narodit jako černošská jeptiška, v 17. jako architekt, v 19. jako Vincent van Gogh a krátce po něm právě jako Adolf Hitler.

https://www.youtube.com/watch?v=SJxHYmp92jg

Nejen znalci historie v tuto chvíli asi chápou, že to Stratil nemyslí tak vážně. Protože i kdyby reinkarnace Hitlera opravdu proběhla, tak na někoho jiného, neboť van Gogh byl při narození malého Adolfa ještě naživu. Což ovšem Stratilovi nebránilo se jistý čas Hitlerem důsledně zabývat. Například vytvořit na módní přehlídku spodní prádlo s nacistickými symboly. Což jsou mnoho let staré záběry z bizarně komické galerijní performance, které byly nyní v Klímově reportáži vydávány za Stratilovo běžné oblečení, v němž chodí navštěvovat svůj intermediální ateliér na brněnské univerzitě.

Mám vás rád

Zmíněné divačce to ale celé vážné přišlo, byť se Stratil v televizi na moderátorův dotaz, jestli by se nechtěl za své prohlášení o Hitlerově genialitě omluvit, omluvil. Pochopitelně v duchu Václava Stratila věčně překračujícího konvence, takže svou omluvu doprovodil sprostým zaklením.

Šokovaná divačka se přesto následně obrátila na policii. Ta věc prošetřila, zjistila, že Stratil normy překračuje jen v rámci své umělecké tvorby, že žádný z jeho studentů pod jeho vlivem nespáchal rasistický přečin (Stratilovi studenti jsou naopak pověstní svou beránčí povahou připomínající tenkostěnné sklo) a věc odložila. A tak se divačka obrátila na ministerstvo školství, a když ani tam neuspěla, oslovila Josefa Klímu.

Stratil standardni minimalismus dLZm umA nA
Stratil standardni minimalismus dLZm umA nA • Autor: Respekt

Ten za Stratilem vyrazil vybaven háknkrajcem osobně nastříkaným na triko a při přímé konfrontaci s šišlajícím umělcem mu do očí vmetl, že jeho otec prošel Terezínem, a že kdyby Klíma potkal Stratila na ulici, zfackoval by ho. Následně pak Klíma přesvědčil rektora brněnské univerzity Petra Štěpánka, aby se aférou začal zabývat. Což se opravdu děje, neboť škola například začala cenzurovat stránky Stratilova ateliéru a vážně se zabývat otázkou, zda vedoucí pedagog může jednu svou výstavu nazvat slovem Mrdat.

Sám Stratil po odvysílání pořadu napsal otevřený dopis. Vysvětlil v něm, že nikdy nevyučoval a neschvaloval projevy rasismu, že jeho zájem o Hitlera vychází z jeho fascinace různými proměnami lidské identity v závislosti na vyobrazení (třeba když si pod nos namalujete tak jako Stratil štětkovitý knírek, okamžitě vypadáte jako démonická zrůda) a že ve veškerém svém díle pracuje s ironií a parodií témat, které sice většinová společnost bere za nedotknutelná tabu, ale on je tak nebere.

„Uvědomuji si, že mé výroky v pořadu Tečka páteční noci byly extrémní, zejména v televizním pořadu, jehož diváci neočekávají uměleckou performance se zmíněnou mírou ambivalence. Větu Mám rád Adolfa Hitlera myslím jako obecně křesťanskou myšlenku, i když převrací zažitý postoj k Adolfu Hitlerovi. Uvědomuji si, že to mohlo být považováno za projev politického extremismu. Svoji roli v pořadu jsem ovšem chápal jako uměleckou performance, která zahrnuje ironii, sebeironii, parodii a autoparodii. Svými výroky jsem se nechtěl dotknout lidí, kteří nacismus mají spojený s osobními a rodinnými tragédiemi. Těm se upřímně omlouvám,“ napsal mimo jiné.

stratil hitler 02
stratil hitler 02 • Autor: Respekt

Stejně tak to bere Moravská galerie. Před čtvrtečním ceremoniálem, na němž s dojemnou upřímností Stratilovi gratulovali interpretacemi jeho hudebních hitů bývalí i současní studenti, sice došla i do Brna stížnost oné neodbytné divačky. Vedení instituce se tím ovšem nenechalo odradit a v klidu si vyslechlo oslavnou stratilovskou řeč Viktora Pivovarova.

Ten jako někdejší emigrant z Moskvy do Prahy ví svoje o překračování konvencí, respektive o tom, co všechno je taky veřejnost schopná považovat za nekonvenční, a tudíž odsouzeníhodné. A nerozhodilo ji ani to, když si vší tou pompou zaskočený Václav Stratil na závěr neodpustil zaprovokovat a s publikem se rozloučil slovy „Mám vás rád. Sieg!“

Autor těchto řádků musí přiznat, že se Stratilem a jeho blízkými strávil ještě několik dalších hodin a bedlivě sledoval, jestli se v jeho okolí neobjeví nějaký projev propagace násilí vůči nějakým skupinám obyvatelstva. Ale i přes pokročilou konzumaci různých nápojů nedošlo ani k hajlování, což se jinak v mnoha restauračních podnicích v takovém stavu a v takové hodině v rámci prapodivné alkoholické demence dělává (britský princ Harry by mohl vyprávět).

Celé mu to tedy přijde podobné jako s jinou brněnskou kauzou. Robin Kvapil, který při nedávných volbách v Brně deklasoval s původně recesistickým hnutím Žít Brno veškerou politickou konkurenci, byl před sedmi lety vyhozen z JAMU. Posílen ostřejším mokem v noci před premiérou své divadelní hry Heil hou! namaloval na fasádu kolejí postavičku s komiksovou bublinou „Žide! Zmiz! Smrdíš!“ Nejvyšší správní soud pak po několikaletém soudním sporu vyhazov zrušil s tím, že sice šlo o sprosťárnu a překročení hranic dobrého vkusu, ale to školu neopravňuje k tomu, aby studenta známého naopak důsledným upozorňováním na všechno zlo ve světě vylučovala.

Autor těchto řádků pevně věří, že to tak dopadne i s Václavem Stratilem na FaVU. A že se ani soud konat nebude muset. K tomu nám dopomáhej Stratilem milovaný pánbůh, o kterém má mimochodem taky pár pěkných písniček.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jan H. Vitvar

redaktor, Kultura

Jan H. Vitvar
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1600
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte