Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Dělníci kultury, Kultura

Naslouchejme Manchesteru v nás!

Odkaz nejen pro ty, kteří mají rádi fotbal

Alex Ferguson, 2011 • Autor: Whoateallthepies.tv
Alex Ferguson, 2011 • Autor: Whoateallthepies.tv

Do konce české ligy chybí čtyři kola a už jedenáct klubů stačilo vyměnit (respektive vyhodit) trenéra. Některé rovnou dvakrát. Naposledy se vyhazovalo v Olomouci a Jablonci, zbývá tedy jen pět týmů, které zatím řídí ten, kdo je na začátku sezony řídit začal. Důvodem vždy byla snaha nějak napravit špatnou kondici mužů na trávníku - čemuž má prý kupodivu napomoct nikoli vyhození toho, kdo po pažitu běhá, ale toho, kdo na něj řve z lavičky, aby běhal rychleji.

Proč o tom autor těchto řádků mluví? No poněvadž ve středu na trenérské lavičce Manchesteru United skončil po šestadvaceti letech (odpůrci šlechtických titulů prominou) Sir Alex Ferguson. Tenhle skotský rytíř evropského fotbalu za Manchester nikdy nehrál; v 60.-70. letech vystřídal Queen's Park, Glasgow Rangers nebo Aberdeen. S tím už jako trenér vybojoval vítězství v Poháru vítězů pohárů, v osmdesátém šestém pak šéfoval skotské reprezentaci na mistrovství světa v Mexiku. Sice ve skupině prohrál s Dánskem i Západním Německem, jen remizoval s Uruguaí a ze šampionátu se pakoval jako poslední, ale hned na podzim mu dali důvěru v Manchesteru.

A teď pozor: celých šest let mu trvalo, než ambiciozní tým přivedl k zisku titulu v anglické lize. Klubu se nicméně Fergusonova práce s hráči a herním systémem zalíbila, a tak mu majitelé dali čas, aby předvedl, co umí. Udělali dobře. Následně s Manchesterem získal 13 titulů z celkových 19 20 v historii klubu včetně toho letošního. Dvakrát vyhrál Ligu mistrů, legendární bylo finále v roce 1999, kdy Manchester porazil Bayern Mnichov dvěma góly v nastavení. Ferguson udělal hvězdy z hráčů jako David Beckham, Eric Cantona, Ryan Giggs, Roy Keane, Ruud van Nistelrooy, Gary Neville, Cristiano Ronaldo, Wayne Rooney, Peter Schmeichel, Paul Scholes nebo Jaap Stam.

Fergusonova síla nespočívala v brilantní znalosti fotbalové taktiky. Byl výjimečný jako geniální manažer.

Sir Richard Greenbury ve Financial Times vzpomínal, že když se snažil dostat společnost Marks and Spencer na vrchol, zašel tehdy s Fergusonem na oběd, aby mu prozradil nějaké manažerské tipy. Asi z něj něco vytáhl, protože jeho firma se stala na konci 90. let druhým nejúspěšnějším prodejním řetězcem, hned za Wal-Martem. Všichni experti se shodují, že Fergusonova síla nespočívala v brilantní znalosti fotbalové taktiky, takový José Mourinho je ve srovnání s ním už na první pohled důmyslnější stratég. Ferguson byl výjimečný právě jako geniální manažer.

Podařilo se mu vlastní osobnost naprosto propojit se značkou, pod kterou pracoval, čili s Manchestrem United. Naslouchal fanouškům, a když byli nespokojení s předváděnou hrou, snažil se jim vycházet vstříc. Své bojové charisma (v Anglii se jeho projevům v kabině přezdívalo „fénování“) využil k tomu, že se mu žádný hráč neopovážil odporovat – a když ano, v klubu skončil. Tak jak to potkalo Beckhama, když mu vzteklý Ferguson po prohře před deseti lety omylem napálil v kabině kopačku do obličeje a uražený fotbalista přestoupil do Realu Madrid.

Po celou dobu si Ferguson sbíral detailní informace o všech hráčích i členech realizačního týmu, aby ho nic nemohlo překvapit. Podle Financial Times dokonce zahájil soukromé „vyšetřování“ i poté, co se mu zdálo, že někdo příliš často chodí na záchod. Se svou povahou se nedokázal s ničím spokojit: pocity z vítězství rád přirovnával k droze, jejíž slastná extáze z něj už po půl hodiny vyprchá, a je třeba se hnát za další dávkou. Tohle všechno mohl v Manchesteru po celých šestadvacet let svobodně předvádět k všeobecné, až globální spokojenosti.

Kouč Plzně Pavel Vrba. • Autor: René Volfík
Kouč Plzně Pavel Vrba. • Autor: René Volfík

A teď zpátky k Česku. Momentálně tu válí Plzeň, které už pátým rokem vládne Pavel Vrba. Z průměrného týmu vybudoval mužstvo, které poslední sezony překvapuje i evropské velkokluby. I kdyby se Plzni letos náhodou nepovedlo vyhrát ligu, je jasné, že Vrba by v klubu pokračoval dál, protože mu všichni důvěřují; dokonce ho odmítli pustit trénovat slovenskou i českou reprezentaci.

Pět let proti šestadvaceti je sakra málo, ale u nás je to pořád luxusně dlouhé období. Jiné kluby v případě jakéhokoli problému - i Plzeň nedávno prošla krizí - s trenérem okamžitě rozvazují smlouvu. Takže právě teď se veřejně očekává pád Vítězslava Lavičky, jehož Sparta nejspíš skončí druhá.

A proč by vlastně tyhle věci měly zajímat i někoho, kdo fotbal nehltá jako autor těchto řádků? Protože to je přece obecný princip. Něco nám nejde, takže okamžitě zpanikaříme - a místo abychom tomu dali čas, postupně všechno vyřešili a nastartovali k lepšímu, sáhneme po prvním rychlém, snadném (a většinou špatném) řešení.

Autor těchto řádků cítí, že tady se začíná ocitat na půdě samozvaného mravokárce, což je role, která mu nepřísluší. Proto už příspěvek zakončí farizejským zvoláním: Naučme se hluboko v sobě naslouchat svému Manchesteru!

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].