Pohádka urbanautická
Dnes tu slibovanou pohádku o urbanautech, milé děti. Urbanaut je jako kosmonaut, co poletuje vesmírem města. Přes den pije fair trade latte macchiato, zapíná a vypíná iPad a snaží se dosáhnout stavu známého jako „effortless cool“, v překladu „těžce v pohodě“. Večer je z toho již značně unavený a uvažuje, kde by složil hlavu. Je-li zrovna ve Vídni, má výhodu. Vznikla tam totiž ubytovna pro urbanauty nazvaná Urbanauts.Urbanautky se vyznačují velmi rudou rtěnkou, urbanauti mají zase džíny o pár centimetrů užší než lýtka. Trojice takových provozuje urbanautickou ubytovnu, jsou to všechno mladí architekti z Vídně a vysvětlují: „Všimli jsme si, kolik je ve městě prázdných restaurací a obchodů, a přemýšleli jsme, jak by se daly nějakým udržitelným způsobem využít.“ Rozhodli se z nich udělat čtyřhvězdičkový hotel, a jakkoli to zní nepravděpodobně, také ho udělali. V městském vesmíru to není ani tak složité.Pronajali si jedno prázdné krejčovství na dobré adrese blízko centra, opatřili ho velkou postelí, designovou sprchou a luxusní čokoládkou. A už začali najíždět hosté. Na každého tu čeká ještě dopis, psaný na psacím stroji, kde je osloven jménem, a to nezkomoleným, neboť urbanaut věří v detail. Prvotřídní servis prý dále pokračuje, jen se za ním nesjíždí výtahem do přízemí, ale vyráží do ulic urbia. Například na snídani do tradičního kafé za rohem, za koupelí do nedaleké orientální lázně hamamu a tak dále.
Rádi jsou údajně úplně všichni: prázdný obchod, že už není prázdný. Ostatní prázdné obchody, že už třeba taky prázdné nebudou. Provozovatelé, protože si vydělají na ještě užší urbanautické džíny. Hostující urbanauti, protože jinak by se jim udělalo nevolno – na létání jsou zvyklí, banalitu hotelové restaurace ale nesnesou. Spokojení jsou i majitelé barů v okolí, protože mohou spokojeným urbanautům nalévat, aby byli ještě spokojenější. A nespokojený není prakticky nikdo. Čekaly jste, děti, pohádku s tak šťastným koncem?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
