Klapot léta

Plesky, plesky, tvoje plky, léto šílí a já s ním. Oč raději bych poslechla si tvých žabek pleskot, jak odchází. Básnická soutěž s tématem Trendy letošního léta již zná svého vítěze a toto je nejkrásnější báseň – gratulujeme. Spojuje motiv lásky s motivem velkého módního hitu. A tím je klapání bot. Klapání se totiž letos nosí.

Klapot či pleskot obuvi ovšem může vypadat různě. Pleskání většinou vzniká nárazy obuvi na hmotu paty. Je to neostrý zvuk, který autorce básně připomíná zvuky bezobsažné promluvy.

Pleskání vydávají již zmíněné žabky. Angličtina je označuje mlaskavým flip flop anebo též jandals – zkratka od japanese sandals. Za nový termín jandály se přimlouváme – odkazuje totiž na dávnou tradici, jež má nošení tohoto typu obuvi v Japonsku. Součástí tamní tradice je i nošení speciálně uzpůsobených ponožek (japonožek), které však mlaskání o patu potlačují.

Klapání je jen zdánlivě podobné pleskání. Jedná se totiž o údery materiálu o pochozí povrch, a výsledný zvuk je tudíž neosobní, tvrdý, zneklidňující. Vůbec nejsilnější klapání vydávají tzv. mules, což do češtiny lze přeložit asi nejpřesněji jako „pekelně špičaté parádně klapavé pantofle“. Mules mají plnou špici, prázdnou patu a zpravidla ostrý podpatek. Poprvé byly sestrojeny v rokoku, kdy byly znakem urozenosti – dámy jejich nošením signalizovaly, že nemají zapotřebí chodit. Ani dnes se mules neslučují s chůzí, přesto je však v letošní kolekci má většina módních obuvníků s Manolem Blahnikem v čele. Jejich klapání se nese světem, až šéfredaktorka francouzského Vogue Carine Roitfeldová vyšiluje. Dokonce o tom napsala ve svém časopisu: „Nesnáším mules.“ Důvodem je právě ďábelské klapání. Nemyslet při něm na smrt je nemožné, což potvrzuje i další zdařilá báseň od autora z Vysočiny. „Tvé mules doklapaly a zaklepal žal. Truchlí celý Žďár.“