Čína a Indie jsou na tahu, Evropu s Amerikou čeká pozvolný úpadek. Tuhle všeobecně známou vyhlídku zdejší média nabízejí stále častěji a stále častěji se nám na stůl dostává také „ruský recept“, jak tomuto úpadku čelit. Naposledy minulý týden časopis Týden v rozhovoru s bývalým poradcem ruských prezidentů Jelcina a Putina Sergejem Karaganovem:„Myslím, že EU a Rusko by měly pracovat na vytvoření nějakých strategických plánů. Oba regiony totiž nyní ztrácejí, co se globální konkurenceschopnosti týče. Dokud se Evropská unie a Rusko politicky, ekonomicky a třeba i z hlediska energetiky neujednotí, budou v globální soutěži dále ztrácet a stanou se z nich regiony druhé či třetí kategorie,“ vysvětlil novinářům Karaganov.
Je zajímavé sledovat, jak častěji je nám právě tahle varianta nabízená jako ona správná. Česko má „svých“ Rusů již poměrně dost, jak ostatně ukázal i článek Adama Šůry. A díky podobným textům také víme, v Česku žijící Rusové jsou často zajímaví a inspirativní lidé. Jedno však nelze přehlédnout. Ruský styl byznysu je jiný než ten evropský. Jde tu o kulturu osobních konexí a vlivových sfér, jde tu o silový, razantní styl vyjednávání. Když jsem psal před rokem reportáž z Lotyšska, zmiňovali prakticky všichni dotázaní, od analytiků zdejších bank po šéfku obchodní komory, stejné metody – nátlak, emoce, tvrdost. V Evropě, doufejme, alespoň zatím převládá nápaditost a inovativnost.
Podle posledních zpráv má však ruský styl úspěch. Počet ruských dolarových miliardářů se podle časopisu Forbes loni téměř zdvojnásobil na 62 z předloňských 32. Sto nejbohatších Rusů mělo na účtech dohromady 297 miliard dolarů, za rok si polepšili více než dvojnásobně ze 142 miliard dolarů. Ještě stále to není úroveň ze „zlaté ropné éry“ před krizí, ruský kapitál ale roste. A spolu s ním i šance, že také ruský styl podnikání bude stále populárnější.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
