Je docela dobře možné, že se letošní velikonoční svátky stanou bodem obratu, definitivním koncem krize, resp. koncem toho, pro co se už docela vžil název Velká recese (nebyla to sice Velká deprese, ale nebyla to zase žádná maličkost, protože na Západě se běžně píše, že tato recese byla největší od druhé světové války).
Proč by měl přijít bod obratu právě nyní? Již nějakou dobu jsme svědky silného růstu v Číně, váhavého pohybu vpřed mezi růstem a stagnací v Evropě. Potíž byla v tom, že tu dosud panovaly silné pochybnosti o tom, jak je udržitelný americký růst. Až dosud tu totiž byl hospodářský růst tažený především velkými vládnímu výdaji, které nahrazovaly výpadek soukromé poptávky. Ale hlavně: až dosud byli Američané svědky růstu, který byl doprovázen velkým nárůstem nezaměstnanosti. Mluvilo se o „jobless recovery“ (oživení bez práce). Přestože nárůst zaměstnanosti má za nárůstem oživení vždy velké zpoždění a o „jobless recovery“ se v Americe mluví vlastně po každé krizi. Tentokrát to ale byla opravdu velká hysterie.
Počet lidí hledajících práci přelezl hranici devíti procent a stále tu byla silná obava, že nezaměstnanost a hlavně její negativní dopad na psychologii a spotřebitelskou poptávku vyvolá další výkyv ekonomického cyklu směrem dolů a dojde tak k recesi ve tvaru písmene W.
Nárůst nezaměstnanosti se ale v březnu konečně zastavil a americká ekonomika dokonce vytvořila za jediný měsíc 162.000 nových pracovních příležitostí. Tyto údaje „předstřelil“ na Velký pátek v Londýně Lawrence Summers, bývalý americký ministr financí a dnes seniorní poradce Baracka Obamy. Podle Summerse se už o krizi typu dvojitého W skoro nemluví a je prý zjevné, že americká ekonomika zařadila únikovou či dokonce druhou kosmickou rychlost („escape velocity“).
Na následující uveřejnění dobrých čísel zareagovaly akciové trhy prudkým pohybem směrem vzhůru a na rekordní úrovně poskočily ceny ropy, ne však o tolik, aby někdo mluvil o tom, že ropa může růst zase zabít.
K tomu ještě několik zajímavostí. Trhy se zaradovaly přesto, že na těch dobrých číslech má opět velký podíl vláda. Do těch 162.000 nových míst se totiž řadí i 48.000 dočasných míst pro mladé, kteří se na popud Obamovy vlády budou podílet na sběru dat pro letošní sčítání lidu.
Trhy jsou optimistické, přestože leckdo varuje, že příští důležitá očekávaná čísla o podnikových ziscích budou prozměnu překvapením nedobrým. Také oživení na realitním trhu je pořád docela chabé, i když je důležité, že z nemovitostního trhu nebudou ještě nějakou dobu pramenit žádné inflační tlaky.
Zajímavé je, že trhům dodala důvěru i Obamova reforma zdravotnictví, mnohými považovaná za protitržní.
A nakonec je tu iPad. I ten si analytici s nárůstem jarní dobré nálady na trzích spojují. Za jediný den se prodalo 300.000 „tabletů“! Tady jde o určitý symbol optimistické (pořád mladé) a šikovné Ameriky, která dokáže vymýšlet zajímavé, nové věci, které si lidé rádi pořídí.
A na závěr dva krátké komentáře. Jsme-li opravdu svědky bodu obratu, bude historie hodnotit Obamův (a předtím Paulsonův a celou dobu také Bernankeho) boj s důsledky finanční krize jako správný a úspěšný. Vypadá to, že to nebyla – Mirku Topolánku – cesta do pekel. Na pokraji propasti se podařilo zabránit nejhoršímu.
A nakonec jestli se opravdu vzpamatuje Amerika, je to dobrá zpráva i pro Evropu (a Českou republiku). I když oživení v Evropě bude – eufemisticky řečeno – velmi strukturované.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
