V pátek 29. června čekali novináři na výsledky evropského summitu do pěti do rána. Dozvěděli se dvě věci: že záchranný val EFSF a později ESM budou moci přímo navyšovat kapitál bank, akutně se jedná o banky španělské a italské. Toto navýšení nebude představovat další zátěž pro španělské a italské rozpočty. Na tento proces bude dohlížet Evropská centrální banka a přes její účty bude probíhat. Záchranný val ztratí status preferovaného věřitele.
Bylo dosaženo dohody, že v eurozóně vznikne společný bankovní dohled pod kuratelou ECB, jehož cílem bude, slovy Hermana von Rompuye, rozbít začarovaný kruh, kdy podkapitalizované banky potápějí rozpočty a rizikové státní dluhopisy v knihách bank ohrožují státní rozpočty.
To je asi vše podstatné. Zde je proklik na nebývale stručné oficiální komuniké v češtině. Podstatná je zpráva, že k žádným těmto změnám není třeba měnit platné evropské smlouvy. Nové půjčky španělským bankám zmizí ze španělských rozpočtových knih teprve poté, co vznikne společný bankovní regulátor.
Otázek je ale více než odpovědí. Jak bude přesně rekapitalizace bank probíhat? Stanou se záchranné valy spoluvlastníky španělských bank, tedy poskytnou půjčky výměnou za vlastnický podíl? Dosud se přece říkalo, že něco takového nebylo v rámci evropských smluv vůbec možné.
Celý mechanismus se spustí v říjnu, poté co bude vytvořen společný bankovní regulátor pro eurozónu, kterým bude patrně ECB. Není náhodou naivní očekávat, že dohoda o společném bankovním regulátorovi se stihne do října? Bude Německo vůbec souhlasit se společnou regulací svých bank? Smlouva o stálém záchranném valu ESM povoluje pouze pomoc státům a i tak s ní má německý Ústavní soud problém. Nebude třeba navýšit kapacitu záchranných valů?
Titulky bulvárního tisku hovoří o tom, že Merkelová byla zatlačena do kouta, ale zatím není příliš jasné v čem. Dlouhodobé uklidnění na trzích (a něco na způsob malé revoluce) by mohla představovat až bankovní licence pro ESM a přístup k likviditě centrální banky. To ale dohodnuto nebylo.
Velkou revoluci by přinesly až společné evropské dluhopisy, ale ty si kancléřka Angela Merkelová nepřeje, „dokud bude žít“.
Náš závěr: trhy se uklidní jen na omezenou dobu. V nejlepším případě přinese tato dohoda klidné léto. Nejpozději v září – jak jsme si již uvykli – tu budeme mít další summit, který bude opět improvizovat další dílčí akutní řešení a vyjasňovat a přesněji definovat, co bylo dohodnuto nyní.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
