Středeční rozdělovník: Obama a Evropa, Obama doma a Evropský měnový fond II.

Před několika týdny jsem napsal o evropské politice Obamovy administrativy, a proto mne potěšilo, že hvězdný komentátor deníku The New York Times Roger Cohennapsal včera něco podobného. A o tom jsem zase já napsal poznámku pro včerejší Radiožurnál.
…

To americká domácí politika prezidenta Obamy si stojí o poznání hůře. Pozoruhodný náhled do americké duše nabízí článek v Telegraphu.

Americká ekonomika sice vykázala v posledním čtvrtletí růst, jenže ten ale není nikde vidět. Nezaměstnanost je vysoká, celé oblasti na východě USA připomínají průmyslové smetiště a Detroit – kdysi pýcha průmyslové Ameriky připomíná prý průmyslový Jurský park. Nezaměstnanost mezi černochy v Obamově Chicagu činí 25 procent, Demokratická strana je rozhádaná a něco přes rok stará obamománie se zvrhla ve svůj opak.

Pozoruhodně však vyčnívá názor na konci článku, že Obama možná s přehledem vyhraje druhý termín. Bill Clinton po dvou letech ve funkci také vypadal, že leží na lopatkách.
…

Vypadá to, že Evropa a Amerika se nakonec poměrně snadno shodnou na zákazu jednoho podstatného druhu finančních derivátů, který se jmenuje CDS, credit default swap. Přeje si to Angela Merkelová, řecký premiér George Papandreu a líbí se to i Baracku Obamovi. V této souvislosti stojí za přečtení opoziční názor profesora ze Stanfordu Darella Duffieho. Ten popisuje jak CDS fungují a tvrdí, že bez nich by byly řecké problémy mnohem horší, protože možnost, že Řecko uplatní na trhu své dluhopisy by byla bez CDS daleko nižší.
…

A nejlepší přehled různých názorů na Evropský měnový fond (s „bohatými prokliky“), o kterém jsem psal v pondělí, přináší podle mne Atlantic wire.
…

Martin Wolf v dnešních Financial Times píše o tom, že jediná cesta, jak může být eurozóna více německá (rozuměj - fiskálně přísná) je, aby bylo Německo méně německé (rozuměj – více orientované na domácí poptávku).