Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Spor o Ukrajinu kulturní a civilizační. I pro Putina

Dohady o tom, zde míříme do období deflace, či nikoli, nejsou pochopitelně výsadou České republiky

Jak je asi v Rusku? • Autor: Profimedia.cz
Jak je asi v Rusku? • Autor: Profimedia.cz

Deník Financial Times seriózně uvažuje o možnosti státního bankrotu. Výnosy z ukrajinských dluhopisů raketově stoupají, stejně jako cena produktů umožňujících se proti státnímu bankrotu pojistit. Analytici citují politickou nejistotu, výpadky vládního aparátu, nebezpečí stávek apod. Potíž je v tom, že ukrajinská ekonomika je už nyní ve velmi křehkém stavu.

Poznámka autora Auditu: Zde se asi nabízí srovnání s tím, jak si pamatujeme rok 1989. Ekonomické argumenty jsou pro demonstrující v Kyjevě primární. Je to, asi jako když Miroslav Štěpán vysvětloval dělníkům, kolik bude stát generální stávka. Nikoho to už nezajímalo. Spor je kulturní a civilizační – pro ukrajinskou mládež a střední třídu na straně jedné i pro Putina a spol. na straně druhé.

Tento text na Bloombergu upozorňuje na to, jak se od Janukovyče odvracejí vlivní oligarchové a ekonomická elita, například vlastníci televizních kanálů.

Gideon Rachman zdůrazňuje, že pro Putina je vůbec nejhorší představa, že Ukrajina by mohla sloužit Rusku jako příklad. Kdyby se přiblížením k Evropě začalo na Ukrajině lépe vládnout, mohlo by to nakonec být i v zájmu Ruska. Není to však v zájmu Putinova režimu a ideologie.

Poznámka: Už se vyjádřili čeští euroskeptici. Václav Klaus přece obdivuje ruskou ekonomickou i společenskou transformaci. Čekám něco ve smyslu – co ti Ukrajinci na té EU vidí?

Dohady o tom, zde míříme do období deflace, či nikoli, nejsou pochopitelně výsadou České republiky. Dva vlivní francouzští ekonomové se nemohou shodnout na tom, zda deflace hrozí eurozóně. Benoît Cœuré, člen výkonného výboru Evropské centrální banky, tvrdí, že nevidí v eurozóně konkrétní deflační rizika a že není pravděpodobné, že by se vzhledem k inflačnímu vývoji ECB odhodlala k masivnímu nákupu dluhopisů jako americký Fed či Bank of Japan.

Jean Pisani-Ferry, nyní šéf ekonomického plánovacího týmu francouzského premiéra, naopak říká, že nebezpečí přímého poklesu cen v eurozóně není vzdálené. A problém deflace mimo jiné je, že zvyšuje reálné úrokové míry nad jejich rovnovážnou úroveň.

Poslední snížení úroků ze strany ECB byl krok, který byl příliš malý a přišel příliš pozdě. Deflace navíc zvyšuje dluhové břímě a podíl dluhu na HDP. Podle Ferryho je riskantní cílit inflaci v eurozóně na jedno procento a doufat v její postupný nárůst skrze oživení. ECB se musí připravit na přijetí nekonvenčních politik.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].