Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Audit Jana Macháčka

Sobotkovy zmatené signály kolem eura

Je tu premiér od toho, aby veřejnost o něčem přesvědčoval, nebo se řídil hlasem lidu zmasírovaného klausovskou eurofobií?

Tak kam?
Tak kam? • Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

Jaký bude postoj nové koaliční vlády k přijetí společné evropské měny? Ocitne se v programovém prohlášení alespoň nějaké cílové datum pro přijetí eura či alespoň datum vstupu do dvouleté přípravné fáze ERM, která bývá přirovnávána k hadu v tunelu?

Pro příznivce přijetí eura to moc slibně nevypadá. Ještě 12. ledna řekl Bohuslav Sobotka deníku MF Dnes, že reakce české ekonomiky na listopadovou intervenci ČNB může ukázat, že naše propojení s eurozónou je už tak hluboké, že by byla chyba přijetí eura příliš odkládat.


O necelý týden později Sobotka v rozhovoru pro agenturu Bloomberg otočil a řekl, že jeho vláda velmi pravděpodobně nestanoví žádný konkrétní termín přijetí eura, protože takový termín vyžaduje širokou shodu. Proti uvedl velký odpor veřejnosti a absenci politické shody, kdy žádná politická strana v parlamentu nemá přijetí eura za prioritu.

To je zajímavé! Není tu náhodou premiér a de facto politický lídr státu od toho, aby o něčem přesvědčoval veřejnost, když k něčemu získá odpor? A co Sobotka sám? On tedy odpor nemá? On by sám snad chtěl, ale lid nechce? Je tu snad premiér od toho, aby se řídil „hlasem lidu“, i když je ten hlas lidu po deseti letech klausovské eurofobní masáže (a pokusu o kolektivní lobotomii ze strany většiny médií) ovlivněn iracionálním směrem? Není tu premiér od toho, aby hledal a budoval politickou shodu napříč vládou, a dokonce i napříč parlamentem?

Ano, v tuto chvíli není v parlamentu jediná strana, pro kterou by přijetí eura bylo prioritou. Jedině TOP 09 měla ve volebním programu stanovení data pro přijetí eura, je však pravdou, že mírnou „europříchylnost“ této strany symbolizuje víceméně pouze její předseda.

V čem se teď bude ČSSD lišit od ODS? Odpor ODS je ideologický, ODS chce referendum, což je v rozporu s právně platnými asociačními dohodami. ČSSD chce jen poslouchat „hlas lidu“ a výsledek bude v praxi stejný? 

Prezident Zeman v létě prohlásil, že bychom mohli přijmout euro v roce 2018, po středečním rozhovoru s adeptem na ministra financí Andrejem Babišem řekl, že do „pěti let bychom mohli splnit maastrichtská kritéria“. Co tím chce prezident (který bude mít stoprocentní vliv na obměnu bankovní rady ČNB) říci? Že ta kritéria neumíme či nechceme splnit dříve? Že nejdříve po roce 2019 vstoupíme do oné přípravné fáze ERM a teprve v roce 2021 do eurozóny?

Po středě víme, že budoucí ministr financí Andrej Babiš proti vstupu do eurozóny nic nemá, ale nechce prý platit dluhy Řecka a Španělska. Zní to chytlavě a líbivě, ale pozoruhodné je, že tohle téma v Lotyšsku, Estonsku či na Slovensku nikoho tolik netrápí jako Čechy, kteří si jaksi asi nevšimli, že v celém regionu už ani Maďarsko dávno nemá tak mizerné růstové výsledky jako my. Příspěvek do společného záchranného fondu eurozóny by byl navíc proti stovkám miliard korun, které přicházejí z fondů EU, zanedbatelný. Je třeba též dodat, že půjčky státům se splácejí a nepodléhají restrukturalizaci ani nejsou odepisovány.

Ondřej Jonáš nedávno spočítal, že míra českého sebepoškozování kvůli nepřijetí eura činí odhadem 1,5 procenta růstu HDP ročně, tedy za deset let promarněných 613 miliard korun HDP! V EU se už asi rok ví, že existenční ohrožení eurozóny skončilo. Změna politiky ČNB zjevně vyvolává hlasitější poptávku po přijetí eura ze strany byznysu a průmyslu.

Logické by tedy bylo, kdyby budoucí vláda řekla, že zatím nic nestanoví, ale může si to klidně během vládnutí rozmyslet. Pak je také dobré rozlišovat datum vstupu do dvouleté karantény ERM a do eurozóny, abychom mluvili všichni o tomtéž - a vyjasnit si, proč že vlastně bychom nemohli či nechtěli plnit maastrichtská kritéria dříve než za pět let.

Je zajímavé, že informace o tom, že Evropská unie rozvolní své klimatické cíle, je dnes titulním článkem deníku The New York Times. Srovnejme si to se zájmem českých médií o tuto zásadní problematiku.

Taktéž je pozoruhodné, že druhou hlavní zprávou téhož deníku je dramatický vývoj na Ukrajině. Ten však nepronikl ani do čela zpráv v ekonomických médiích, třeba ve Financial Times, Reuters či na Bloombergu. Zdá se, že ať se bude na Ukrajině dít cokoli, tzv. trhy to asi moc nevzruší. Což je sice smutné, leč je tomu tak.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte