Ministr Miroslav Kalousek včera prohlásil, že v rámci příprav rozpočtu (a souvisejících zákonů) bude navrhovat, aby byly příští rok zmraženy mzdy ve státní správě. Podle všeho neporostou příští rok ani důchody a bude třeba začít šetřit i na nejrůznějších infrastrukturních projektech.
Zároveň budou podle plánů NERV a politických dohod mezi ODS a sociální demokracií realizovány nejrůznější stimuly: snižování daní (např.možnost odpisu DPH na nákup automobilu) a zvyšování státních výdajů (zateplování domů).
Potvrzuje se to, na co autor auditu upozorňoval už v říjnu. Rozpočet je postaven na odhadech vysokého růstu (4,8 procenta), takže zjevně dojde k paradoxu, kdy stát bude na jedné straně stimulovat a na straně druhé šetřit. Jedním důvodem šetření jsou maastrichtská kriteria, která dosud nikdo nezrušil, druhým důvodem zdravý rozum a skutečnost, že financování státního dluhu v celém regionu je velmi drahé, resp. stále dražší.
Pořád je ještě možné, že na podzim bude například spuštěno tzv. šrotovné, na druhé straně lze například očekávat, že státní zaměstnanci (a není jich málo) odloží nákup nového automobilu (když jim neporostou mzdy) a šetřit budou pochopitelně i důchodci. Přestože mnohá ekonomická data nasvědčují tomu, že právě dosahujeme dna, lze jistě čekat ještě utlumení domácí poptávky.
Nezaměstnaných bude teprve přibývat a lidé krizi teprve začnou ve svém okolí (v rodinách, či na pracovišti) nebo na vlastní kůži cítit.
Co má tedy stát tváří tvář krizi dělat? Stimulovat, šetřit nebo nedělat nic? Nakonec to bude takový mix všeho. Nejsme v tom v Evropě sami. Některé státy (Finsko, Dánsko) změnily včas své rozpočty na základě nižších odhadů růstu, jiné nebezpečí krize dlouho popíraly, podobně jako odcházející česká vláda.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].