Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Kam jde vývar? Ještě k fotovoltaice a ČEZ

Minulý týden jsem měl tu čest zúčastnit se v televizi Z1 debaty na téma energetická politika a ceny elektřiny. Dovolím si celou tu debatu doprovodit ještě několika poznámkami.

1. Daniel Křetínský z Energetického a průmyslového holdingu v debatě tvrdí, že cena za pořízení 1 MW výkonu se dostala až k 60 milionům korun. V této souvislosti nám zde vzniká docela zajímavý nepoměr. ČEZ oficiálně deklaruje nákup fotovoltaických elektráren a jeho nákupy vycházejí na 90 až 110 milionů korun za 1 MW výkonu.

Ano, je tu cena pozemku (pronájem pozemku je provozní náklad, nikoli investice) a je tu cena projektu, což máme jaksi navíc k pořízení panelů a montáži. Jenže tím se dostaneme možná na 70 milionů korun. Otázka stále stojí tak, proč ČEZ nakupuje tak draho a kdo na tom vydělává. Jsou to provize advokátům, prostředníkům apod.? Polostátní firma tvrdí, že její nákupy jsou obchodní tajemství.

Všimněme si, že v těchto věcech zajímavě mlčí i opozice. Proč asi? Copak to není výživný a politicky výbušný materiál?

2. Navrhoval jsem – omlouvám se čtenářům, že s tím zase otravuji – zdanění jedné kilowatthodiny vyrobené v solárních elektrárnách zvláštní daní, jejíž výtěžek by putoval na snížení poplatku za obnovitelné zdroje, který vidíme na složence. Když jde tzv. nepravá retroaktivita spustit u stavebního spoření (zdanění státního příspěvku), proč by nešla spustit u fotovoltaiky?

Nemusíme ale vlastně chodit až ke stavebnímu spoření. Vláda rozhodla minulý týden o zrušení daňových prázdnin u fotovoltaických elektráren a platí to také pro projekty už připojené do sítě, tj. jde opět o takzvanou nepravou retroaktivitu. Stejným způsobem (z hlediska práva) jde tedy zavést zvláštní daň, která jediná může efektivně zabránit cenovému skoku, jenž bude sociálně i ekonomicky (průmysl) velmi nepříjemný. Musím se přiznat, že vládě, která zbytečně dopustí cenový skok tohoto rozsahu (10 až 18 procent), moc nerozumím.

3. Solární boom roku 2010 bude ale mít i další důsledky. V roce 2010 vyroste v České republice přes 1000 (až 1400) MW nových fotovoltaických elektráren v souhrnné hodnotě 70 až 100 miliard korun (to jsou investice, které se budou razantně promítat do tvorby HDP za letošní rok), zároveň tento sektor vytvořil v roce 2009 a 2010 tisíce nových pracovních míst pro montéry a stavebníky. Kromě skokového zdražení elektřiny pro spotřebitele a průmysl, které bude mít důsledky jak v poklesu spotřebitelské poptávky, tak zcela jistě i ve výkonu průmyslu a stavebnictví, lze k makroekonomickým dopadům ještě přidat to, že zároveň několik tisíc lidí ztratí příští rok pracovní místa a ve stavebnictví, které je stále v útlumu, je budou hledat jen těžko.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].