Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Je to fiskální krize?

Paul Krugman na svém blogu cituje Kashe Mansoriho, který se snaží zdůraznit, která nerovnováha především předcházela vzniku současné krize eurozóny.

Obecně se má za to (a politici, novináři i ekonomové to omílají pořád dokola), že krize eurozóny je krizí dluhovou, že jde o krizi rozpočtových schodků, o krizi nabobtnalých vlád a rozhazovačných států.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Tabulka se snaží upozornit na to, že státy nejvíce postižené krizí jsou ty s největším schodkem běžného účtu platební bilance, tedy státy postižené (předtím se zdálo, že obdarované) velkými a neudržitelnými přílivy kapitálu. Přílivy kapitálu jsou přitom velmi častou příčinou finančních krizí. Samotné masivní a rychlé přílivy kapitálu nevadí. Jak vždy upozorňoval ekonom Rudi Dornbusch, problém vzniká, když se příliv kapitálu náhle zastaví.

Podobnému masivnímu kapitálovému přísunu čelilo Mexiko po vstupu do NAFTA.

V rámci objektivity ale dodejme, že tabulka na příkladu Řecka a Portugalska ukazuje, že smrtící je hlavně kombinace obou schodků. Následující tabulky však ukazují, které nerovnováhy se zhoršovaly po vstupu nejvíce postižených zemí do eurozóny.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Takže je to krize více nerovnováh a taktéž krize institucionální či státoprávní (ale o tom píšu pořád dokola). Otázka tedy je, zda státy někdy mohou (nebo by někdy mohly) v rámci měnové unie některé kapitálové toky regulovat a brzdit.

Na dalších tabulkách autor dokládá, že jen malá část těchto kapitálových toků se tzv. projedla nebo projevila ve spotřebě. Periferní státy rozhodně nejsou nevinné, ale ocitly se po vstupu do eura tváří v tvář obrovským externím silám. Přesunu kapitálu, který cítil příležitost vydělat, z jádra Unie na periferii.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].