Eurozmatky

Agentura Reuters cituje finskou vládu, která hlásí, že spolu s vládou nizozemskou zablokuje jednu z nejdůležitějších věcí, která byla dohodnuta na evropském summitu minulý čtvrtek: tedy možnost nákupu dluhopisů skrze záchranný val ESM.

Deník The Wall Street Journal se ale domnívá, že to nevadí, protože v mimořádných situacích stačí souhlas zemí, které představují 85 procent kapitálu ESM. A Nizozemsko a Finsko představují dohromady pouze 7,5 procenta prostředků záchranného valu. Uvidíme, který právní názor zvítězí a co se vejde do mimořádných podmínek. Každopádně tu máme další důkaz rozpadající se panevropské či severo-jižní solidarity.

…

Možná důležitější než povstání Nizozemců a Finů je názor ekonoma Paula De Grauweho, který publikoval na serveru VoxEU. Možnost nakupovat dluhopisy ze záchranného valu ESM bude mít podle něj opačný než zamýšlený efekt.

Představme si, že přijdou další špatné zprávy o španělské ekonomické depresi. A představme si, že záchranný val nakoupí španělské dluhopisy za cca 200 miliard eur. Každý na trhu uvidí, že v záchranném valu ubylo prostředků a brzy tam žádné nezbudou. Investoři začnou sázet na to, že v ESM nezbude nakonec nic, a budou rychle prodávat dluhopisy, dokud nebude pozdě.

Dodejme (autor Auditu), že eurozóna potřebuje řešení, které je dostatečně spolehlivé, přesvědčivé, ale hlavně flexibilní. Tedy bankovní licenci pro ESM, o které státy Severu nechtějí ani slyšet. Teprve přesvědčení, že val bude mít tolik prostředků, kolik bude třeba („třeba“ může být méně i více). Každé stanovené hranice vedou k tomu, že je trhy okamžitě chtějí testovat.

…

Na témže serveru se Charles Wyplosz také zamýšlí nad výsledky summitu. Mimochodem upozorňuje, že není jasné, jakým způsobem mají být banky rekapitalizovány, zda to bude „švédským scénářem“, který vymete akcionáře, zainteresované subjekty i management, nebo nějak jinak.

…

A opět na Reuters recykluje Anatole Kaletsky svůj zatím stále spíše ojedinělý názor, že by se eurozóna měla zbavit obstrukčního Německa, které odmítá každé rozumné řešení krize eura.

…

Podle Gideona Rachmana je nesmysl, aby Británie nyní opouštěla EU a hlasovala o tom v referendu. Pokud se ale EU vydá směrem k federaci, pak má Británie odejít. Pokud se naopak po zhroucení eura bude na ruinách budovat nový evropský koncept, má být Británie u toho: s Německem, Polskem a Francií.