Jak se dalo předpovídat, po relativně klidných prázdninách vypukla opět nervozita ve věci udržitelnosti některých států v eurozóně, resp. udržitelnosti jejich státních financí bez restrukturalizace či státního bankrotu.
Evropská centrální banka (ECB) musela intervenovat a nakupovat irské státní dluhopisy poté, co začaly na trhu kolovat zprávy o tom, že se Irsko obrátí na své mezinárodní věřitele s žádostí o mimořádnou pomoc. ECB upozorňuje, že tato její intervence je slabá, v řádech stamilionů eur.
Řecko spolu s tzv. velkou trojkou (Mezinárodní měnový fond, ECB a Evropská komise) zase oznámilo, že výsledky zátěžového testu svých bank zveřejní až na konci října.
Atény tak mají získat prostor pro úspěch své „road show“, kdy se řecké banky budou snažit získat prostředky na kapitálových trzích.
…
V Německu vyšly paměti bývalého ministra financí Petra Steinbrücka, tedy sociálního demokrata, který ve velké koalici s CDU a spolu s Angelou Merkelovou musel vymýšlet odpověď německé vlády na krizový výbuch po pádu Lehman Brothers, včetně u nás tolik kontroverzních záruk německé vlády za všechny vklady.
Kniha obsahuje i vtipný bonmot, který Steinbrückovi poslala francouzská ministryně financí na papírku na jednom summitu. Rozdíl mezi kapitalismem a komunismem je tento: za komunismu jsou banky nejdříve znárodněny a pak zbankrotují, za kapitalismu nejdříve zbankrotují a pak jsou znárodněny.
Finanční trhy ale bude více zajímat rozhovor Steinbrücka v časopise Der Spiegel (http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,717248–3,00.html), ze kterého se dozvíme, že Steinbrück nevěří v udržení Řecka v eurozóně.
I když se Nikolas Sarkozy pustil do Romů, jeho popularitě to podle deníku La Tribune nepomohlo. Pouze 32 procent Francouzů je spokojeno se svým prezidentem, takže jen v září to máme pokles popularity o čtyři procenta. Sarkozy ztratil dokonce i u příznivců extrémně pravicové Národní fronty. To je nakonec dobrá zpráva: populismus a xenofobie moc nezabírají. Je tu také důkaz, že politici většinou takhle nereagují na poptávku zdola, ale snaží se oheň nízkých pudů sami rozfoukávat.
Hvězdná autorská dvojice ekonomů Simon Johnson a Peter Boone si myslí, že Evropa i Mezinárodní měnový fond by se měly poučit z latinskoamerické dluhové krize. V 70. letech USA napůjčovaly příliš peněz do Jižní Ameriky. Suverénní dluh byl nakonec restrukturalizován skrze tzv. Bradyho dluhopisy. Banky získaly šanci vyměnit svoje pohledávky vůči latinskoamerickým státům za velmi „dlouhé“ dluhopisy s nízkým úročením, které garantovala americká vláda. Evropské dluhopisy podobného typu by mohly nést jméno Tricheta či Merkelové.
…
A ještě jeden dodatek ke zdanění fotovoltaiky. ČSSD si chce jak známo ve věci dodatečného zdanění stavebního spoření stěžovat u Ústavního soudu.
Podle vlády nemá sociální demokracie se svou stížností šanci. V tiskové zprávě se doslova praví: „Legislativní rada vlády však záměr Nečasova kabinetu již posvětila (týkající se zdanění příspěvku stavebního spoření včetně dříve uzavřených smluv), podle ní případné retroaktivní změny neodporují ústavě ani právnímu řádu. Podle rady je snížení státního příspěvku již za rok 2010 tzv. nepravou retroaktivitou, která je v demokratickém státě přípustným řešením. Daňové sazby nejsou součástí smluv a lze je přirovnat například k platovému danění, které se v čase mění z vůle státu a plátce si sazbu nemůže nijak vymáhat.“
Tak. A pokud platí toto, lze na základě stejného principu „nepravé retroaktivity“ postupovat i u fotovoltaiky. Pokud vláda takto postupovat nechce, hledejme tedy pravé příčiny její okázalé nevůle.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
