EU v zajetí zkratek

Víte, co je EDP, DBP, SGP, COM a SRM? A chcete to vlastně vědět, nebo ne? Chcete se namáhat těm zkratkám rozumět? Krize eurozóny a vrstvení pokusů o její řešení taktéž vedou k vrstvení zkratek všeho druhu. Navštívíte-li centra unijního vládnutí v Bruselu, pak zjistíte, že euroekonomové a euroúředníci se už vyjadřují POUZE v těchto zkratkách. Nová akronyma se rodí už v takovém tempu, že jejich tvůrce ani nezajímá, že se podobná zkratka používá už pro něco jiného (a to dokonce i v rámci všemožných evropských regulací) a že tyto zkratky už ani nikdo nepřekládá do jednotlivých jazyků a ani se nikdo nesnaží je lidem vysvětlovat.

Tak třeba CSR není v rámci fiskální debaty „corporate social responsibility“ čili „společenská odpovědnost korporací“, jak jsme se to pracně naučili používat, ale „country specific recommendation“ neboli doporučení pro konkrétní zemi, jde tedy o fiskální report Evropské komise vůči jednotlivé zemi. DBP není chemikálie „dibutyl phthalate“, kterou Evropská komise přísně reguluje a která vám z Googlu vyskočí, když si tu zkratku v rámci evropských pravidel hledáte, ale jde o „draft budgetary plan“, tedy „návrh rozpočtového plánu“, tedy to, co státy eurozóny musejí posílat do Bruselu, ještě než o rozpočtu začnou v parlamentech hlasovat. MTO není „Malý taneční orchestr“, ale „medium term objective“, tedy střednědobý rozpočtový cíl.

„Evropský semestr“ (tedy řekněme koordinace rozpočtových politik v rámci eurozóny) je věc staršího data, ale nutno podotknout, že s časováním semestrů, jak je známe z univerzitního světa, to nemá nic společného. Vlastně jde o časování rozpočtových koordinací v rámci EU během roku.

Kromě „fiskálního kompaktu“, k němuž se Česká republika nepřipojila, se často používá „six pack“, což není kartonové balení šesti piv (v Americe se říká „Joe Six Pack“ jistému druhu osoby) či jogurtů Actimel, ale opět postup při posuzování rozpočtů, v rámci něhož se může spustit EDP („excessive deficit procedure“), tedy „proces řešení nadměrného schodku“. Novinkou je „two pack“, který v těchto procesech zohledňuje fiskální kompakt.

Co se bankovní unie týče, je tu další příval od SSM (single supervisory mechanism), které se nám v Česku zvláště líbí, a mnoho dalších od RSM po EBA. Pikantní ovšem je, že zatím neumíme v češtině rozlišit dohled od jeho vymáhání či realizace, což jsou v angličtině či Bruselu různá slova.

Když náhodou v Bruselu narazíte na intelektuála, kterého svět zkratek vzdalujících se reálné životní zkušenosti tempem kosmické rakety také alespoň trochu trápí, pak vám řekne: to víte, svět financí je složitý a často jdoucí „proti intuici“ a Evropská unie je také nesmírně složitá. Otázka je, co na to voliči ve volbách, třeba těch evropských. Když lidé něčemu nerozumějí, v lepším případě to ignorují, v horším je popadne vztek. Kromě schodku legitimity a demokracie trpí „evropská integrace“ též propastně zhoršujícím se schodkem inteligibility.