Co se Severní Koreou, proč ODS vede a škrty v západní Evropě

Nemám moc v lásce, když se o něčem říká, že to má jenom špatné a ještě horší řešení. Svědčí to většinou o jakési lenosti o neschopnosti přemýšlet, analyzovat, rozhodovat se.

V případě Severní Koreje se ale žádný účinný a rozumný postup nenabízí. Chování tamějšího režimu vůči světu je totiž zcela iracionální. Vše nasvědčuje tomu, že tamější mocenská klika řeší odpálením rakety nějaké vnitřní problémy a boje, jenže o nich nevíme vůbec nic a proto nelze reagovat.

Možná chce severokorejský režim otestovat Baracka Obamu coby nového „ředitele zeměkoule“. Ten si nedávného odpálení rakety moc nevšímal, tentokrát už zpozorněl.

Co má však „ředitel zeměkoule“ dělat? Zpřísnit sankce? Nefunguje to. Lidé umírají hlady, ale režim se drží. Potravinová pomoc? K lidem se moc nedostane, režim se drží. Vojenská intervence? Riziko milionů mrtvých. Spoléhat se na pomoc Číny nebo Ruska? Za to ale budou Číňané i Rusové něco chtít a světu ubude další páka, jak tlačit na dodržování lidských práv v Číně a jak omezit mocenské choutky asertivního Ruska.

Nejhorší je, že kdyby náhodou režim na Severu padl, také to není zrovna dobrá zpráva. Těžko si totiž představit, že přijde svoboda se zákazem cestování. Kdybychom srovnali možné vyhlídky sjednocení Koreje se sjednocením Německa, pak zjistíme, že to srovnat nejde.

Severní Korea je za prvé větší než ta jižní, ale rozdíly v životní úrovni obou zemí jsou asi dvacetkrát větší než byly v Německu v okamžiku sjednocení. Kdyby režim na severu padl, zaplaví miliony lidí ze severu jih a tamější ekonomika se regulérně zhroutí. A Jižní Korea je dnes jedna z největších ekonomik na světě a její problémy také mohou postihnout celý svět.
A pád komunismu a demokracie bez možnosti cestovat? Svoboda za ostnatým drátem? To asi nejde.
…

ODS podle průzkumů CVVM vede v preferencích před volbami do Evropského parlamentu. Dobře – je to jeden průzkum, ale má to svou logiku.

Vítězství ČSSD v senátních a regionálních volbách bylo drtivé a to do té míry, že něco takového nemá v historii demokracie moc obdoby. A na vrcholu nelze být dlouho. Je jen logické, že po dosažení vrcholu bude podpora klesat.

Za druhé je jasné, že se na internetu i mezi lidmi začala šířit idea volit ODS jako výraz nesouhlasu se svržením vlády uprostřed předsednictví EU. A za třetí je možné, že krize povede k tomu, že na levici začnou posilovat komunisté. A komunisté a sociální demokraté – to jsou přeci spojené nádoby. A nakonec začalo lidem možná docházet, že Paroubek s Rathem už nejsou v opozici, ale spoluvládnou.
…

Když se podíváme na vývoj krize v posledních měsících, byly tu zjevné rozdíly mezi východní, střední a západní Evropou. Země jako Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Pobaltí (ale ani Maďarsko) nikdy nemohly o žádných fiskálních stimulech ani chvíli uvažovat. Pokud se neměly jejich ekonomiky zhroutit, bylo od začátku jasné, že musí přijít tvrdé škrty a zeštíhlovací kůry. Koneckonců musel na tom trvat i MMF, který se rozhodl tamější měny stabilizovat.

Země střední Evropy byly někde na půl cesty mezi Východem a Západem. Po dlouhém váhání přijaly určité rozpočtové stimuly, pak se ale ukázalo, že pokles hospodářství bude mnohem horší než se předpokládalo a s tím budou logicky mnohem slabší než se předpokládalo i rozpočtové příjmy. Stimuly za pár měsíců skončí a přichází období škrtů.

Celou dobu se v západní Evropě tvářili, že jich se restriktivní politika týkat nebude a vyjadřovali velké obavy jaké budou sociální a politické dopady krize ve východní Evropě. Kupodivu možná nijak dramatické - lidé v těchto zemích jsou zvyklí na leccos a leccos už také přežili.

Teď ale dorazily rozpočtové škrty a šetření i do západní Evropy, například do Británie. A tam se začínají tázat, jako například Gideon Rachmanv dnešních FT, zda období škrtů a šetření nebude nakonec západní společnost, rozmazlená dekádami prosperity a konsumerismu, snášet politicky a sociálně daleko hůř, než ti chudáci na Východě.