Co místo škrtů

Ekonom Paul De Grauwe píše na stránkách Vox EU, že finanční trhy vysílaly špatné signály vládám v eurozóně a se škrty a šetřením se to přehnalo. A přehnané šetření je riskantní, lidé zbytečně trpí, roste nezaměstnanost a zvyšuje se riziko rozpadu eurozóny.

Místo toho autor pro eurozónu doporučuje, aby se na jihu sice šetřilo, ale rozloženě a v dlouhodobějším horizontu. Sever Evropy má naopak provádět fiskální stimuly, aby vyrovnal deflační síly přicházející z jihu. Severní státy na to mají dostatek kapacity. Stabilizovaly podíl svého dluhu na HDP a mohou si dovolit schodky. Pokud podle Grauweho zvýší Německo svůj schodek až na tři procenta, podíl dluhu vůči HDP zůstane v Německu konstantní. Vzhledem k velikosti Německa by to přineslo dostatečný stimul pro eurozónu jako celek.

…

Edward Hadas se na Reuters pustil do finančních trhů jako takových, nikoli však pouze kvůli eurozóně, ale vůbec. Podle něj finanční trhy škodí a měly by být mnohem přísněji kontrolovány. Hadas prý nemá na mysli ani tržní ekonomiku, ani trh jako místo pro obchodní transakce, ani nepléduje proti finančnictví a bankovnictví.

Vadí mu otevřené finanční trhy s dluhopisy, měnami, akciemi, a to proto, že oceňování se řídí především iracionálními faktory a změnami nálady. Změny v ekonomice nedokážou vysvětlit pohyby na akciových trzích. Proč je například americký Standard & Poor’s 500 index na dvakrát vyšší úrovni než v roce 2009, zatímco americké HDP vzrostlo jen o osm procent? Proč se kurzy měn mění daleko rychleji než míra růstu HDP, úrokové míry a obchodní schodky? Výkyvy na akciových trzích vedou k přílišným excesům a nedostatkům kapitálu. Kurzy poletují příliš rychle, než aby firmy mohly rozumně reagovat. Ceny dluhopisů jsou stabilnější, ale podívejme se na obrovské emoční zvraty v eurozóně. Nejprve obrovské sebevědomí a potom nepřiměřená panika.

Podle Hadase mají samozřejmě finanční trhy i svou kladnou stránku. Ceny jsou otevřené a deklarované, přichází nový kapitál, lze likvidovat aktiva apod. Ale prospěch z toho je menší než to, co neoprávněná volatilita z ekonomiky odečte. Finanční trhy jsou také spojovány se svobodou a svoboda je dobrá věc. Jenže co když je svoboda především zneužívána?