Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Also sprachen Soros a další

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

George Soros se v textu pro The New York Review Of Books vyjádřil podle mne zatím nejobsáhleji ke krizi eura. Krize eura je podle Sorose zjevně strukturální povahy, eurozóna má podle něj zjevně špatně nastavené instituce, což ctěný filantrop a finančník pečlivě rozebírá.

Zajímavá je třeba tahle pasáž: Další strukturální chyba eura je, že chrání pouze proti nebezpečí inflace, ale ignoruje možnost deflace. V tomto ohledu jsou úkoly Evropské centrální banky definovány asymetricky. To je kvůli německým obavám z inflace. Když Německo souhlasilo nahradit německou marku eurem, trvalo na přísných pravidlech, aby byla udržena hodnota měny. Maastrichtská smlouva přišla s pravidly, která zakazují záchranu dlužníků a byla potvrzena ústavním soudem. Tato klauzule je jádrem problému.

Tím se dostáváme k největšímu defektu designu společné evropské měny. Očekává se, že členské státy budou sledovat maastrichtská kriteria, aniž by existoval adekvátní vynucovací mechanismus. A když spoustu států najednou kriteria neplní, neexistuje ani manuál pro přizbůsobení se, ani pro výstup ze systému. Nyní se očekává, že některé státy začnou plnit kriteria, i když to rozjede deflační spirálu. To jde vysloveně proti lekcím z Velké deprese a 30.let a povede to Evropu do období velké stagnace a možná něčeho horšího….

Pozn.aut – dovedu si představit, jaké odpovědi se Soros může dočkat od svých kritiků. Deflace eurozóně nehrozí, naopak se začíná probouzet inflace. Deflace a návrat do recese hrozí naopak Spojeným státům, přestože nepřestaly s rozpočtovými a měnovými stimuly…Teď ale ještě nevíme kdo s koho, to se ukáže až časem.

Bývalý hlavní ekonom Goldman Sachs Gavyn Davies ve svém novém blogu pro Financial Times hezky popisuje provázanost evropského a amerického oživení a zamýšlí se nad otázkou, zda světová ekonomika může růst, když americká bude stagnovat.

A Richard Robb z Columbia University se také v blogu na Financial Times zabývá otázkou, jestli se má svět obávat inflace nebo deflace (svým způsobem tedy odpovídá i Sorosovi). Podle něj nehrozí ani jedno ani druhé. Minulé dekády znamenaly pokrok v měnové politice a možná zbavily svět cenové nestability „jednou provždy“ (na příštích tak dvacet let): podobně jako neštovic, německé vojenské agresivity a ortodoxního marxismu. Hlavní centrální banky světa jsou nezávislé a umí s problémy nakládat. Ani ta japonská deflace 90.let nebyla prý tak hrozná, většinou tak sotva jedno procento.
Zde bych možná polemizoval. „Pouhé jedno procento“ a celá japonská „ztracená dekáda.“ Spíše šestnáct let stagnace.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].